Cestu na Vysočinu jsme naplánovali poměrně dost přesně. Hlavní důvod tohoto směru byla návštěva štěňat fenky z našeho odchovu Coffee Amorevita a současně posbírání bodů do „strakaté turistiky“.
Předpověď počasí byla nevalná a bohužel se vyplnila.
Vyjíždíme v pátek ráno a první zastávkou bude Humpolec, návštěva památné desky Hliníka, co se přestěhoval do Humpolce. Na místě je i Hujerova švestička.
Další zastávkou je Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou a návštěva štěňat.
Pokračujeme na CHKO Ždárské vrchy. Pěkná procházka lesem za občasného bouření. Nic moc. Potřebujeme dojít až k ceduli, co CHKO značí. Začínám mít pocit, že překonávám sama sebe. Kupodivu Tessy bouřku neřeší a šlape. Došlo i na doplnění tekutin u studánky.
Počasí se nám stále kazí, vypadá to na trvalý déšť a my máme v plánu dnes ještě Devět skal. Při příjezdu na parkoviště se otevřelo nebe a padaly kýble vody. Váhali jsme. Vrátit se, nebo počkat? Turisté, co se vrací, na vrchol nedošli a ti co došli převlékají i spodní prádlo. Po pravdě řečeno, když už mám něco v plánu chci to dokončit. Ale ne za každou cenu. Jde o psí holky, hlavně důchodkyni Tessy. Přemítáme a mezitím uplyne víc jak hodina. Není zde žádný signál gps, nefunguje ani telefon. Průtrž mračen se konečně mění v drobný déšť a my vyrážíme. V cíli se holky rády schovají pod přístřešek.
Najednou, jakoby se změnil svět. Neprší a tak vyrážíme ke skalním útvarům.
Paráda! Nádhera! není co dodat. Vydáváme se zpět a stále neprší. U bydlíka se snažím holky vysušit a opět začíná bouřit a přímo nad námi. Sedáme a jedeme směr tábořiště Medlov. Tábořiště nás to zklamalo, neposekaná tráva a není volná žádná přípojka na elektřinu. Rozhodli jsme se pokračovat do kempu Pod Hrází, Sykovec.
Kemp je poměrně plný a těžko se hledá místo pro obytné auto. Je to kemp víceméně pro stanaře, nebo malá auta. Nakonec máme kliku, našli jsme perfektní místo přímo u jezera. Sice jsme se museli procedit mezi dalšími karavany po velmi vodou nasáklém povrchu, ale parkujeme a jsme happy.
Příjemná večerní procházka a odpočinek s výhledem na rybník. Co víc si přát? Po tom náročná dni to byl super relax.
Druhý den vyrážíme po zelené a máme v plánu obejít oba dva rybníky : Medlov a Sykovec. Ze značené cesty jsme museli několikrát sejít a hledat příznivější cestu. To se většinou povedlo, ale stejně jsme šli tak polovinu okruhu bahnem. Už jsme to i celkem vzdávali a nechali holky to bahno projít, bylo to nekonečné a na jednom místě jsme museli holky přenést. Bahno bylo hodně hluboké a aby se dalo projít byly místy naházené klacky.
Holky jsme natolik utahali, že po návratu zbytek dne prospaly. Počasí nám přálo a promáčený trávník konečně vysychá. Holky se na večer dobrovolně smočily v rybníku a bylo vidět, že si to užívají. Odpočinková procházka po pláži byla vynikající i pro nás.
Cestu zpět jsme opět pojali turisticky a navštívili, několik míst. Jako první:
Rybník Vrkoč, Netín
Zaparkovali jsme na soukromé cestě a vydali se hledat místo, odkud je pohled přes rybník na kostel.
Zřícenina Orlík, Humpolec
Stavíme na parkovišti a jdeme mírně do kopce po žluté, ca 1 km. Cestou koukáme kolik se tu těží dřeva. Polomy nebo kůrovec.
Pokračujeme do Haškovi Lipnice a hledáme zříceninu Bílá Věž.
Další zastávkou je památník odposlechu v Lipnici : část Ústa pravdy. Parkování pro obytné auto se hledalo těžko, ale podařílo se přímo na vstupu před jednou zahradou. Se souhlasem majitelů
Pokračujeme na zříceninu Tvze Proseč.
Poslední zastávka byla tak trochu hlavolam. Zřícenina Tvrze Speřice, Jiřce, byla k nenalezení. Jak se ukázalo díky rekonstrukci silnice. Nebyl k ní přístup a byla celá zarostlá nálety. Našli jsme ji čistě náhodou.
Poslední fotka byla ještě za sluníčka, i když se začínal zvedat vítr. Sotva jsme sedli do auta, tak začala průtrž, bohužel silná, podle předpovědi. My máme ale naše plány zrealizované, tak se vydáváme směr domov.
Celá fotogalerie zde :