Nockalmstrasse je vysokohorská, zpoplatněná, 33 km dlouhá silnice s 52 ostrými zatáčkami v Rakousku ve spolkové zemi Korutany. Spojuje obce Innerkrems a Ebene Reichenau. Silnice je určena pro pěší, cyklisty, motorkáře, osobní automobily a autobusy. Zakázán je vjezd vozidlům s obytným přívěsem. Je otevřena pouze od května do října. Každá zatáčka je očíslovaná. Na silnici je mnoho motorkářů a krav, ty se pohybují podle svého, a to i v silnici. Pochopitelně mají přednost.
Nejvýše jsme vystoupali do výšky 2042 m nad mořem, kde se nám otevřelo fantastické panorama 360 stupnů. Pro nás obrovský zážitek a psům to bylo pochopitelně fuk, nechápali, proč se tady zrovna mají fotit.
Rychle jsme se pokochali a jedeme dál. Počasí se rychle kazí. Zřejmě také z tohoto důvodu zde není mnoho lidi. My bohužel nevidíme šanci zdržet se. Při sjezdu do Ebene Reichenau již hustě prší a bouří. Předpověď pro Rakousko je nevalná. Proto padlo rozhodnutí změnit plán a místo jezer v Rakousku prchnout to Itálie. Vybrali jsme Gemona del Friuli.
Na ten okamžik, kdy sedneme do bydlíku a vyrazíme směr jih * akce dovolená, jsme se hodně těšili. Po letech to bude dovolená s přejezdy, tak trochu poznávací. Máme lepší vybavení a přespat můžeme kdekoli. Jen místo památek, dáme přednost přírodě. Přejezdy zkusíme bez dálnic. Prostě cesta na pohodu. Plán trasy : Praha – Budějovice – Dolní Dvořiště – 1.přespání na Rakouském Stellplatzu – horská silnice Nockalmstrasse – kemp v Rakousku – Lignano Sabbiadoro – kemp v Rakousku a zpět domů. Trasu jsme byli díky počasí nuceni změnit, ale o tom níže. Lednice je naplněna, psího žrádla máme dost, vyrážíme směr JIH. Naše první zastávka, každoročně jsou Budějovice. Zde doplníme kofein, psy se vyvenčí naposledy na území ČR a uloží se ke spánku. K našemu velkému překvapení jsme letos byli z čerpací stanice vyhozeni. Psi do ní nesmí. Novinka. Doplníme tedy rychle kofein a vyrážíme směr Dolní Dvořiště. Benzinka ONO nezklamala. Jako každoročně je cena nafty taková, o které se nám může ve Středočeském kraji pouze zdát. (Nafta 28,90/l). Ke spánku se ukládáme ve 23.50 na Stellplatzu Laakirchen, kde ráno na benzínce posnídáme. Se psy tu problém nemají.
České Budějovice
Laakirchen
Laakirchen
Bloumáme nad počasím, předpovědi pro Rakousko jsou nevalné, bouřky a déšť. My máme v plánu horskou silnici Nockalmstrasse, stoupání do 2042 m nad mořem. Pokud bude špatné počasí nebude nic vidět a cesta s 52 ostrými zatáčkami bude spíše vyčerpávajícím, než vytouženým zážitkem. Padlo rozhodnutí risku, sjíždíme z dálnice na Innerkrems a uvidíme, zda se rozprší, nebo nám bude přát štěstí. Počasí je takové „so and so“. Doufáme, že se moc nezhorší, zaplatíme vstupné a vyrážíme po klikaté Nockalmstrasse.
Vystoupáme na nejvyšší bod 2042 m – Eisentalhoefe. Asi tak v polovině, u rifugio Glocken, ve výšce 2024 m/n m začíná poprchávat, rozhodneme se pro návrat dolů. Po klesání, ale opět přijde stoupání do výšky V první zatáčce přemlouvají policisté krávu, aby se přesunula ze silnice na trávu. Dole v Ebene Reichenau již hustě prší a bouří. Padlo rozhodnutí změnit plán a místo jezer v Rakousku prchnout to Itálie, snad tam bude líp. Vyrážíme směr Villach, kde tankujeme naftu za € 1,569/l. No nic levného. Stále prší a my pokračujeme směr Tarvisio. Překračujeme hranice za vydatně deštivého počasí, které se rychle mění, výrazně se oteplilo a my stavíme u první Italské pumpy v Moggio Udinese, nejen na doplnění kofeinu, ale na dobrou pravou italskou kávu. Holky mají konečně procházecí pauzu a neprší. Po pár km sjíždíme z dálnice a jedeme směr Gemona del Friuli (Udine – UD). Odpoledne dojíždíme do kempu, který se jmenuje Camping ai Pioppi. Počasí nám přeje, je teplo a neprší. Zůstáváme jednu noc a ráno vyrážíme do Udine. Z Gemoni je to cca 25 km po vedlejší silnici. Cestou hledáme nějakou kavárnu, bez úspěchu. Káva přijde na řadu až v Udine. Pokračujeme směr Lignano Sabbiadoro, kde máme rezervované místo v kempu. Je kolem poledne a tak hledáme nějakou místní restauraci, už nás honí mlsný na něco typicky italského. Stavíme v Palazzolo Dello Stella
Ristorante da Michele. Naše chuťové buňky dostaly, to co očekávaly. Snědli jsme toho poměrně dost a jako bonus na závěr od majitele, ještě limončelo. Naše žaludky jsou naprosto v pohodě. Už bez zastávek vyrážíme ke kempu v Lignanu – kemp Lignano Sabbiadoro. Dorážíme odpoledně, check-in proběhne velmi rychle a my zjišťujeme, že naše parcela je přesně podle očekávání, zastíněná. Stavíme naše bydlení na 12 dní. Po dvanácti dnech u moře jsme se rozhodli přesunout do hor. Oproti původnímu plánu se rozhodujeme pro hory Italské, zase díky lepší předpovědi počasí. Rozhodli jsme pro návrat přes náš oblíbený Brenner. Vyhýbáme dálnicím, navigace praví cca 4 hodiny cesty, ale nespěcháme. Cestu si docela užíváme . Stavíme podle potřeby a kocháme se krajinou, kterou z dálnice nikdy neuvidíme. Konečně, po letech je to zase to pravé cestování po Itálii. Stavíme v Moriago della Battagliana oběd. Jak se blížíme k horám, mění se počasí. Jedeme podle navigace Google, funguje lépe, než ta zabudovaná v autě, přesto při stoupání nás zavede na špatnou silnici, ale v zápětí nás žene zpět. Jen se nacházíme v nějaké malé vesničce, silnice široká tak, tak a hledáme místo na otočení. Ve finále musíme trochu zacouvat, cestou na nás udiveně koukají dva Italové, kamže to jedeme když se tam nevejdeme. Nakonec vítězíme, máme správný směr a naší další zastávkou je CampingMolveno, Lago di Molveno, Trentino. Poznáváme jiné prostředí Itálie, kuchyni a místní speciality. Jezero je nádherné a vydržela bych se na něj dívat hodiny. Zůstáváme pár dní a pomalu přemýšlíme kam dál, dovolená se blíží ke konci, další zastávku bude směrem na cestě domů. Hranice IT/A překročíme přes Brennero a dál pojedeme přes Mnichov. Vyrážíme z Molvena kolem 10 hodiny ráno a projíždíme Fai della Paganella, Mezzolombardo a cestou opět plníme lednici v místním supermarketu a hlavně obdivujeme horské masivy a kvalitní horské silnice. Pokračujeme už cíleně a nejkratší cestou na Brennero.
Fai della Paganella
Mezzolombardo
Vipiteno
Brennero
Projíždíme část Rakouska směr Mnichov k našemu plánovanému cíli camping Walchensee. A jak tak jedeme všimneme si Benzinky, kde je poměrně dost plno. Nafta Euro 1,279/ l. Tankujeme plnou. Později jsme zjistili, že to byla poslední benzinka v Rakousku. Po chvíli přejíždíme nenápadně označenou hranici do Německa. Hranici překračujeme v Mittenwaldu a jedeme směr Kochel. Kemp u Walchensee je obsazený, jedeme dál a cestou hledáme další kemp a narazíme na další dva úplně plné. Domů se nám nechce a tak v posledním kempu se ptáme, kde by se dalo najít místo. Byl nám doporučen směr Murnau u Staffelsee. Dobrý tip. Nacházíme Campingplatz Aichalenof. Zde si můžeme vybrat i místo. Je celkem volno : Campingplatz Aichalehof, Uffing am Staffelsee. Zůstáváme dvě noci, pak se najednou mění počasí. Balíme a konec zvonec, jedeme domů. Směr Mnichov, Plzeň ……
Trasa : České Budějovice – Dolní Dvořiště – Innerkrems – Nockalmstrasse – Ebene Reichenau – Villach – Tarvisio – Gemona del Friuli – Udine – Lignano Sabbiadoro – Moriago della Batablia – Molveno – Brennero – Insbruck – Mittenwald – Kochel – Murnau – Uffing – Mnichov – Plzen – domů Trasa na MAPY.cz Celkem jsme ujeli 1832 km Rakouska známka 2x 10ti denní € 9,20 Mítnice € 12,00 , € 5,30 (vyhýbali jsme se dálnicím) Brenner € 9,50 Nafta 2x Rakousko € 1,569/l (Villach) a € 1,279/l (před Mittenwald, poslední Rakouska) V Itálii, jak se říká nafta je opravdu nejdražší, myslí se tím pravděpodobně na dálnicích, mimo dálnice je kolem € 1,41.
Jedním z našich požadavků při plánování koupě nového bydlíku, byla velká lednice. Tu máme. Jen jsme nečekali, jaké záludnosti nás čekají. Trochu mám pocit, že s modernizací, dochází i k horší funkčnosti určitých věci. Teda lednice chladí, jenže …. Při první drncačce po D1 se lednice za jízdy otevřela. Mno, že bychom ji špatně zavřeli? Jištění, na které jsme byli zvyklí nemá. OK. Dejme tomu, že jsme ji špatně dovřeli. Celá lednice se vyprázdnila na podlahu. Zastavili jsme, vše jsme znovu srovnali. Při dojezdu na místo určení, po otevření lednice vše opět vypadlo a ještě se zničilo čelo spodního šuplíku. Nechápu, že s tím výrobce nepočítá. A tak dochází na dobrý český mozek, který si holt už v minulosti musel se vším poradit a jak se zdá mnoho se toho nezměnilo. Naštěstí, je už více možností, lecos se dá koupit, takže se to nemusí ztloukat na koleni. Ostatní je stále předmětem improvizace. Baumhouse – rozpěrné tyče a ve spodním šuplíku přepážky z kancelářského nábytku.
Pro Třeboň jsme se rozhodli, protože počasí bylo jako na houpačce. Není to daleko a je to turistické místo, kam bychom asi během hlavní sezony nejeli. I když i v tomto období bylo celkem hodně lidí všude. V pátek byl kemp poloprázdný, místa k stání pro karavany se naplnila v sobotu odpoledne. Při procházce nebylo místa, kde bychom byli sami. Spousta cyklistů a i těch co se jen prochází. První co mě napadlo bylo ve spojitostí s Třeboní písnička „Okolo Třeboně pasou se koně „. Ty jsme tam tedy nepotkali. Pak samozřejmě také velké množství vody. Všude okolo rybníky. Pochopitelně nesmíme zapomenout na sádky a třeboňského kapra.
Místo pro naši obytku jsme museli hledat podle délky kabelu, nenapadlo nás, že přípojky na elektřinu budou pouze na pár místech a nebudou stačit ani kabely, které vozíme a nikdy jsme je nepoužili.
Máme postaveno a vyrážíme na první procházku směr Třeboň a hlavně na večeři. Prý tu mají bezvadné kapří hranolky, tak se je chystáme ochutnat. Je pátek večer a restaurace jsou plné, ztěží se nám se dvěma psy hledá místo, ale má to jednu výhodu, už si k Vám nikdo nepřisedne, takže nemusíme holky řešit, zaparkují pod stolem. Ostatně hospody nevím proč milují.
Autocamp Na první pohled nám připadal, že se zde zastavil čas. Recepce a přilehlá restaurace připomíná vzhledem dobu minulou. Chatičky z venku rovněž. Na druhý pohled se jedná o kemp 2hvězdy, menší kemp, velmi , umývárny a WC po nedávné rekonstrukci. Všude je čisto.
Plocha pro obytná auta pod recepcí je velká tak akorát,nám vyhovovalo, že se nejednáo velký přecpaný kemp. To, co se málo vidí ve velkých kempech v ČR, tady funguje. Lidi se mezi sebou zdraví a dokonce se najde i prostor na společnou komunikaci. Plocha pro obytné auto je dostatečně velká. Jedinou nevýhodou je vzdálenost přípojek na elektřinu a tak se všude válí kabely. Pro nás další nevýhodou byly sprchy. Koje, jsou otevřené, oblečení se musí nechat v umývárně. Jsou na žetony 20Kč. Žetony jsme si sice koupili, ale sprchu použili vlastní. Kuchyňka je hodně malá, ale má všechno, co je potřeba. Vařiče, lednice, dřezy na nádobí. Dokonce je zde k dispozici saponát na nádobí a houbičky.
Ubytování : Obytná auta, karavany, chatičky, vlastní stany
Další vybavení : Dětské hřiště, restaurace,
Pohyb psů : Povolen pouze na vodítku. Přestože ne všichni jsme je neustále na vodítku měli, všichni byli pod kontrolou. Sáčky na bobky nejsou k dispozici, každý používá vlastní.
Zajímavosti a vycházky Třeboň – historické centrum, pěšky po hrázi rybníka Svět, historický zámek, zámecký park, Třeboňský pivovar, Schvarzenberská hrobka. Dále naučné cyklostezky.
Garáž : Dokoupili jsme další úchytné lišty na přichycení věcí v garáži. Po pravdě nevím zda je potřebujeme, ale jsou tam. Stále přemýšlím, jak uskladnit obsah a ne a ne na to přijít a tak zůstává vše na podlaze. Ukáží další výjezdy a zkušenosti. Appie usoudila, že by to mohla být i její prostorná bouda.
Koberec v obytce : Po prvním výjezdu byl vyndán a nechali jsme ho obšít. S výsledkem jsme spokojeni. Navíc nebude hrozit jeho třepení. Barva na snímcích vypadá jiná. Ve skutečnosti je šedá s leskem do zelena. Asi nevýhoda střiženého koberce, odstín se mění při nášlapech. Koberec ve staré obytce byl smyčkový a ten byl stálobarevný ze všech úhlů pohledu. Na druhou stranu, u smyčkového hrozí vytržení. Pokud se zatrhne, jede ven celá řada, jako když se páře svetr. Náš současný výsledek vypadá takto :
Síť, aneb oddělení kabiny od obytného prostoru: V nějakém z předchozích příspěvků jsem už psala, že oddělení prostoru u integrované varianty obytky je složitější než u obytky s alkovnou. Důvod je jednoduchý. Jsou tu sedadla kabiny, která jsou součástí interieru a tak musí zůstat možnost jejich otáčení. Zároveň stěny mezi obytnou částí a kabinou jsou úzké a přichycení čehokoli je na zvážení. Vše je řešeno natěsno, zastrčení přepážky je tedy nemožné. Proto jediná možnost oddělení je síť. My jsme zatím zvolili variantu nevrtat do horní části. Zatím, tzn, že další výjezd ukáže. Ve spodní části, pak jsou navrtané stranice ze slabého kovu, které slouží ke vsunutí spodní lišty. Síť je bytelná a nemělo by dojít k jejímu protrhnutí. Materiál je stejný, jako síť u spouštěcí postele. V prostřední části na průchod je všit zip.
Sít bude sloužit pouze při cestě. Připevnění sítě je řešeno tak, aby byla rychle demontovatelná. Proč ta síť ? Ze zkušenosti víme, že jakmile zaparkujeme a jdeme na rychlou kávu, holky zaujmou pozici na „pilotních sedadlech“. Současně je to také tak trochu o bezpečnosti. Během cesty holky většinu času prospí a nemají tendenci pochodovat po autě. V případě nutnosti jsou v bezpečnostních pásech úchyty, které se připnou na postroj, ve kterém holky cestují. Psí pelechy : Po prvním výjezdu se zdá, že místo jsme zvolili dobré a tak to necháváme beze změny. Obě sedadla jsou pokryta (napínací prostěradlo a psí deky). Zatím se nám nepodařilo sehnat firmu, která ušije pokrytí tak, aby bylo rychle sundatelné a vyklepatelné. A tak zatím je naše varianta účelná, ale v provedení, které připomíná rčení „každý pes, jiná ves“.
ANEB NOVÁ PSÍ BOUDA. Máme ho, jedeme domů. Jak se bude jmenovat?
Tak třeba KAREL.
Tentokrát jsme volili novější model, polo-integrovaný FIAT/WEINSBERG (což je moderní verze Knaus, bohužel provedení horší. Bereme to jako daň za pohodlí a lepší výbavu).
Při výběru nového bydlíku, jsme více přemýšleli o našem pohodlí, než o tom psím. Požadavek byl :
Velká lednice, oddělená sprcha, postele vzadu a velká garáž. To vše náš Karel splňuje a holkám bydlení přizpůsobíme.
Začíná zabydlování :
Představu jak z toho udělat i psí obydlí jsme měli, jen jsme netušili, že to bude komplikované. Některé věci na trhu nejsou a firma, která je vyrobí se opravdu nelehko hledá. Začali jsme tím nejjednodušším. Koberec do garáže : Důvod – tlumení, aby nám nedrcal náklad o podlahu při jízdě a zároveň nebude docházet k poškrábání podlahy. Volili jsme koberec, levný, typu rohožka v metráži. Pro oddělení kabiny a obytné části jsme měli představu sítě, ze stejného materiálu, jako je síť ke spouštěcí posteli. To byl ten největší oříšek. Představa byla jasná, návrh jsme si udělali, jen firma která síť udělá na míru se špatně hledala. Na podlahu do obytné části volíme koberec Breno nízce střižený, v konečné verzi obšitý.
Proč koberec, když máme dva psy? Je to ze zkušenosti ze starého bydlíku. Chlupy a písek se drží v koberci a nepoletují prostorem. Vyluxovat nebo vyklepat je jednodušší, než neustále utírat prach a vytírat podlahu. Současně je koberec komfortnější a příjemnější. Zouváme se.
koberec garaž
koberec obytka střih
provizorní síť
A teď ještě, kde budou psí pelechy.
Máme pouze jedno sedadlo dobré velikosti. To druhé za dveřmi do obytky je i pro menší Appii malé. Řešení je následující : Pod stůl dáváme zdravotní psí matraci a druhý pes bude na lavici u stolu. Holky si to budou muset mezi sebou vyřešit, která bude dole a která nahoře.
Tečka za prvním krokem jsou nezbytné samolepky a plecháčky.
Související články : Dolaďování – Koberce, oddělení kabiny sítí konečná fáze, psí pelechy Lednice – rozpínací zábrany proti vypadávání potravin
Bibione je jedno z letních nejoblíbenějších letovisek v Itálii. V posledních letech je přeplněné i mimo hlavní sezónu. Bibione je turistické centrum a měřeno slovy „pobyt v Itálii“, tak za Itálii to považuji pouze geograficky. Vše je uzpůsobeno turistům, hlavně těm německým. Běžně v restauracích sice najdeme italská jídla ale pouze podle názvu. Kulinářské italské speciality se hledají hůře. Nás Bibione zaujalo především tím, že je zde jedná z velký psích pláží, která poskytuje servis jak pro lidi, tak pro psy. Dalším kritériem je dojezd. Jak říkáme, není to daleko k moři.
La Spiaggia di Pluto. Příjemné místo kam jezdíme již několik let. Pláž je rok od roku plnější, přestože se nám zdá, že se místa rozšiřují. Co se týká služeb a personálu, je to každý rok bezchybné. Na pláži panuje pořádek, který personál střeží. Náhodné návštěvníky bez placení (bohužel jsou to většinou Češi), kteří si rozloží deku před první řadou lehátek, ihned posílají pryč. Na pláži platí přísná pravidla, která v loňském roce, kromě němčiny a angličtiny, byla i v češtině. Hlavně díky chování Čechů, to bylo překládáno přímo na pláži. Při překladu z italštiny jsem personálu pomáhala, stejně tak jako při komunikaci, když bylo potřeba vysvětlit, že toto není volná pláž a platí zde určitá pravidla. Pohyb psů na pláži pouze na krátkém vodítku. Psi musí být připoutány k slunečníkům, které jsou k tomu uzpůsobeny, vodítkem, které dostane každý návštěvník po zaplacení a při vstupu na pláž, společně s miskou na vodu a psím lehátkem. Volný pohyb psů je povolen pouze v moři. Na pláži jsou sprchy pro návštěvníky a zvlášť pro psy. K dispozici jsou automaty s kávou a občerstvením.
Za výhodu pobytu na psí pláži považujeme, že je to dovolená i pro nás. Dá se i pohodlně chytat bronz, aniž bychom řešili psy.
Pro ty kdo nechtějí platit vstupné a nemusí mít komfort pláže, je k dispozici navazující volná pláž, kde je koupání psů také povoleno. Parkování : V blízkosti pláže docela složité. Nejlépe je zaparkovat u autobusového nádraží, odkud autobus jezdí přímo na pláž každých 30 minut. Autobusové nádraží slouží zároveň jako stellplatz. Ubytování : V okolí je spousta hotelů a apartmánů „pets friendly“ . My se ale zaměříme na kempy : Villaggio turistico internazionale : Po mnoho let náš cíl hned na začátku sezony. Pohyb psů po kempu je volný, mohou do restaurací. Zákaz platí pro vstup na pláž a do akvaparku. Příjemné venčení u moře a v parku, který patří kempu. Kemp můžeme doporučit, jediná nevýhoda je, že psí pláž je od kempu vzdálena ca 3 km a pěšky se na ní nedá po pobřeží dojit.
Na pláž Pluto jezdíme místním autobusem, kupujeme jízdenku s delším intervalem. Na volbu jsou lístky 3 denní, týdenní a jednodenní.
K pozdnímu odpoledni patří odpočinek v kempu. Psí holky mají ohraničený prostor kolem obytky sití, kde se pohybují volně.
Někomu se může zdát, že pravidla pro pohyb psů jsou moc striktní a nepochopitelný. My oceňujeme, že zde jsme minimálně potkali bezohlednost. Lidi mají své psy pod kontrolou a vždy na vodítku a v případě náznaku konfliktu reagují rychle.
Veneto – neboli Benátsko je oblast v severovýchodní Itálii. Vzhledem ke své poloze je hojně navštěvované českými turisty během celého roku. V zimní sezóně to jsou Dolomity a Alpy. V létě pak jaderské pobřeží. K velmi vyhledávaným místům patří také Lago di Garda, největší italské jezero, které spadá, po správní stránce jak do Veneta, tak Lombardie.
Velikonoce 2019. Sledovali jsme recenze ve skupině karavanistů a padlo rozhodnutí : Kemp MERKUR, Pasohlávky Jak se ukázalo, nebyl to zrovna dobře zvolený směr. Dálnice D1 stála už od nájezdu z Prahy. Abych to zkrátila, měla jsem pocit, že děláme výlet po objízdných trasách po republice. Na cestě ca 260 km jsme strávili šest hodin. Oddělení a zajištění holek bylo zatím provizorní, ale funkční. Psiska pospávala a čekala. Bylo znát, že zatím bydlík není jejich ta správná bouda. Ale na druhou stranu cestují rády, tak byly v pohodě, jen stále hledaly to správné místo, a dost často střídaly pozice.
Další zážitek z cesty : Nefunguje navigace, lépe řečeno, zbláznila se. Zdá se nám, že auto stojí na místě, kde nám systém instalovali a nechce se odtamtud hnout. To trochu kazí dojem z prvního výjezdu novým bydlíkem. Navigaci musíme vypnout a s ní bohužel i rádio. I to se může stát : Po návratu z Pasohlávek, jsme zajeli k firmě, která montovala alarm a bylo zjištěno, že je vadná gps anténa Security systému (prý se to ještě nikdy nestalo) ta současně rušila gps anténu navigace namontované v autě. Pamatovala si jen polohu, kde byl alarm montován. Odstraněno a konečně funguje i ta jejich aplikace.
Kemp ATC Merkur, Pasolávky – Jižní Morava : Je větší, než jsme si ho představovali. Na naše celkem náročné požadavky vyhovující a můžeme doporučit. Funguje několik restaurací, sociálky čisté a celkem vyhovující. Sprchy uzamykatelné a dost velké fungují na 10 a 20 Kč mince. Parkujeme v BOXU ATC II, který je větší než ATC I. Cena v boxech je včetně elektrické přípojky. Voda je k dispozici pouze v umyvárnách a kuchyňce. Dále je možné parkovat na volných plochách kde se elektrická přípojka platí zvlášť. Ubytování : karavany, stany, chatičky, apartmány, buňky, bungalovy.
Pohyb psů : Volný, většina lidí ohleduplná a psy má pod kontrolou. Chybí servis, takže sáčky na psí bobky sebou. Koupání psů na některých místech je zakázáno, mimo sezonu to ale nikdo neřešil. Koupání psů je povoleno z druhé strany Velké laguny, kde je současně prostor pro aktivní venčení psů s několika agility překážkami. Vycházky se psem : V teplém počasí, je lepší se držet v kempu, jistily to procházky okolo Velké a Malé laguny. Z kempu jsme vyšli 1x a po sluníčku bez stínu, to nebylo pro psy moc příjemné. Vydali jsme se po stopách Římanů od bodu jedna až k nejvyššímu místnímu bodu, odkud byl nádherný pohled do krajiny a na kemp.
Zajímavosti, co jsme nevěděli : (zdroj našli jsme na internetu)
První písemná zmínka o Mušovu pochází z roku 1276. Vesnice byla založena německými kolonizátory ve 13. století.
Mušov byl zlikvidován koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby vodního díla Nové Mlýny. Do roku 1976 byl Mušov samostatnou obcí, toho roku byl připojen k sousední obci Pasohlávky. Díky úsilí památkářů zůstal z vlastní vesnice zachován kostel svatého Linharta, na nepřístupném ostrůvku. Definitivně byl prostor Mušova zatopen vodami nádrže v roce 1987.
Nad bývalou obcí Mušov s nad autokempem Merkur stával ve 2.století n.l. římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní.
Itálie je země velkých kontrastů a rozdílů, které jsou patrné mezi regiony, kuchyní i dialektem. Itálie je velmi stará LADY, která zanechala stopy již v dávné historii. Itálie je jedna ze tří nejvíce navštěvovaných zemí v Evropě.
Do Itálie jedeme nejen, abychom obdivovali její nádhernou přírodu, moře, jezera, hory a životní styl. Ale také studovat italštinu, naučit se jíst s láskou, milovat italskou kávu, italskou mentalitu a především navštívit klenot historie.
Řekněme : Přijeďte navštívit Itálii – muzeum pod širým nebem.
