Rubriky
2021 Cestovatelský deník Itálie Kam se psem Rakousko

Holky z růžového stanu stále na cestách

Šumava 2. část se moc nevydařila. Nějakou dobu jsme byli blokováni, neb karavan zůstal v servisu. Vichrem zlomená markýza byla nahlášena pojišťovně. Naštěstí nás zachránila firma Rakar, firma, která nám karavan dovezla. Nejenže vyřídila pojišťovnu, ale dokázala sehnat nesehnatelné,  novou markýzu Thule. 
(Pozn. proč nesehnatelné, díky covidu, je spousta zboží nesehnatelná, buď se nevyrábělo, nebo se nedodalo.)
Na karavan s novou markýzou  jsme čekali 10 dní a hned další víkend vyrážíme. Tentokrát směr, jak jinak, než Itálie.
Počasí nic moc, ale na to jsme zvyklí, většinou každoročně v této době jedeme za deště. 
Vyjíždíme v podvečer a jako obvykle tankujeme v Dolním Dvořišti naftu za 28,90. Úžasná to cena proti Praze a okolí. 
Náš cíl je dojed na spaní až na odpočívadlo Golling, kde je vidět nádherný východ slunce. Ano nedošlo nám, že v dešti a mlze asi žádný východ slunce neuvidíme. Navíc dost špatně se tu venčí psy, jen parkoviště a umělá tráva okolo McDonalda. Jako každoročně je tu hodně plno. 

Prší celou noc. Ráno rychle venčíme, dáme kávu v mekáči a vyjíždíme v sílícím dešti dál směr Villach. Je to cca 170 km a jaká změna. Ve Villachu neprší a my konečně můžeme holky parádně projít. 

Přemýšlíme kam dál. Zůstat ještě v Rakousku, nebo se posunout do Itálie. Rozhodli jsme se pro jistotu.
Itálie kemp Ai Pioppi, Gemona Friuli.
Kemp známe a víme, že je tam  vždycky fajn. Rodinný kemp, žádný luxus, ale vše potřebné a čisté je k dispozici. Vzhledem k umístění kempu, obytných aut tu není tolik, jako menších vestaveb a hlavně hodně stanařů. Je možné si pronajmout i malou chatku.

Toto místo milují i naše hospodské povalečky. Neomylně vždy míří rovnou do baru, při každé procházce.
Dalším cílem je oběd. 
Ristorante da Michele, Palazzo dello Stella.
Rovněž nám důvěrně známé místo. Je tu velké parkoviště, možnost vyvenčení holek a hlavně výborná kuchyně. Negativum je množství koček. Zvlášť pokud se nějaká rozhodně ukázat v momentě, kdy jsme ještě nedojedli. 
Po výborném obědě jedeme rovnou do Cavallina. Nejdříve do supermarketu nakoupit vše potřebné na týden pobytu a pak rovnou do kempu.
Dog camp Cavalino-Treporti. 
Pro nás je ten nejlepší psí kemp co jsme poznali. Rezervaci děláme každoročně hodně brzy a vždy dostaneme jednu z preferovaných  parcel. Vzhledem k situaci covid, jsme pro jistotu rezervovali po internetu i beach service, což se ukázalo jako oprávněné. Check in máme přesně ve 3 odpoledne a s radostí zjišťujeme, že opět máme super parcelu a letos tu nejlepší, kterou jsme dali do preferencí. Je tak velká že se ani nedá celá využít, ale zase máme odstup od ostatních karavanů a jsme na kraji, což nám zjednoduší výjezd, než na loňské parcele z které se velmi těžko dalo vyjet, díky stromům a velikosti našeho obytného auta.

Rychle zaparkujeme, připojíme se na proud a mažeme k moři, pak do baru. Tam nás neomylně opět táhnou holky. Kemp už znají jaké své tlapky.  Pozorujeme, že kemp je tak plný, jako jsme ho nikdy plný neviděli. Volné parcely tu letos nejsou  žádné a když tak, jen chvíli, než se vymění noví přijíždějící. Plná je i pláž a lehátka. Psi našich sousedů jsou přátelští a tak instalujeme kolem karavanu síť, abychom holkám ohraničili místo kam až a kam ne. Tohle chápou perfektně a výhoda je, že pokud jsou pod dohledem nemusí být na vodítku.

V baru se nic nezměnilo a holky stále mají respekt před vodou v bazénu. Ač jeden ze tří bazénů je pro psy, holky jsme tam do vody nikdy nedostali. To nás nijak ale netrápí, alespoň si v klidu můžeme dát drink.
Užíváme si na plné pecky, pěkného počasí, moře, italské stravy. Snídaně a večeře z vlastních zdrojů, co jsme nakoupili před příjezdem do kempu, případně objednáme pizzu. Obědy vždy v restauraci. Dog friendly je jich  tu několik a tak střídáme.

Pláž je otevřená do 21 hodin a tak nejhezčí jsou večerní venčení a večerní drink na pláži. 
Bohužel čas letí a nepodařilo se nám prodloužit pobyt o pár dní, jako každý rok. Kemp je prostě plný a na každé místo je rezervace. 
A tak přišel čas na balení a přemýšlení kam pojedeme. Nebylo to těžké, nechtěli jsme nic hledat a tak jsme se opět vydali do Gemony, přes nákup a restauraci a užili si zbytek dovolené opět v kempu Ai Pioppi.
Vypadá to, že tento kemp asi přibude k našim oblíbeným zastávkám, jednak je to lepší varianta, než přespávat na odpočívadle a pak je zde možné příjemně vykrýt volný čas, který nám ještě zbývá do přesunu na další místo. 

Celkem jsme ujeli : 1633 km
Nafta byla nejlevnější v Dolním Dvořišti. Villach € 1,629/l za stejnou cenu jsme tankovali i u Mondsee.
Fotogalerie z tohoto výjezdu je zde 

Pokračujeme tentokrát na Moravu na setkání plemene
Českého strakatého psa.

Rubriky
2021 Cestovatelský deník Friuli Venezia Itálie

Lignano 2021

Kolem 11 hodiny vyrážíme z Agriturismo směr Lignano a přemýšlíme, kde uděláme nákup a kde se dobře najíme. Cestou si pamatuji perfektní restauraci Ristorante da Michele. Kdysi jsme tam už stavěli. Velké parkoviště, příjemná obsluha, dobré jídlo a možnost vyvenčení holek. Mno jen tam je dost koček a tak musíme být obezřetní. Restauraci jsme našli a po dobrém obědě pokračujeme přes supermarket do kempu v Lignanu.
Kemp Lignano Sabbiadoro jsme navštívili poprvé v roce 2019. Vyměnili jsme ho za náš top kemp VTI Bibione z důvodu psí pláže. Zatímco v Bibione jsme museli na psí pláž autobusem. V Lignanu je to asi 800 m pěšky.
Kolem 15 hod přijíždíme do kempu Lignano Sabbiadoro. Na první pohled bylo jasné, že kemp je daleko plnější, než jsme zvyklí. I složení turistů bylo jiné. Nejvíce Italů, pár Rakušáků, trochu Čechů. Je to asi jako u nás většina místních obyvatel cestuje po rodné zemi. 
Máme stejnou parcelu, jako v roce 2019 a protože tu jsme i ve stejném termínu jako tehdy, máme i stejné Italské sousedy. Ihned se dáme do řeči a probíráme současnou kempovou situaci. 
Máme parcelu MAX a tak dostatek místa. Stejně, jako v předchozím kempu máme směr jih velký strom, což znamená, že i tady zůstaneme bez satelitní TV. Myslím, že zprávy nám opravdu chybět nebudou.

Psí pláž je kousek od kempu. Je zde možnost rezervace lehátka, využít volnou pláž nebo zarezervovat box. My jsme provedli rezervaci boxu přes internet společně s rezervací kempu v roce 2019. A jak to hezky funguje. Vše platí. 

I tady jsme dostali stejný box, jako v roce 2019. Výhodou boxu je, že holky nemusí být uvázány a mohou se pohybovat svobodně po ploše ca 4x4m. Součástí boxu jsou 2 lehátka + jedno psí, miska na vodu a slunečník. Cena sice vyšší, ale za komfort se holt platí.

My jsme spokojení. Holky jdou do vody, stejně jako každý rok, namočí tlapky a snaží se zdrhnout. A tak přistupujeme ke stejné strategii. Holky do hloubky doneseme a ony si doplavou na břeh. Ráno býval odliv a tak procházka za hloubkou byla delší a příjemnější. Holky si užívaly mělčiny. Letos jsme si užili i vln a bohužel i sem tam nějaké trávy. Uvádí se, že teplota vody je 26ºC. Moře je výjimečně teplé. 

Dovolená je trochu jinak. Všude se dodržují hygienické předpisy. Na volné pláži jsou vyznačené rozestupy. Někteří chodí po pláži i s rouškou i když pro volné prostory to není povinnost ani v Itálii. Zatímco, do vnitřních prostorů je to povinnost. Všichni to dodržují a nikdo se nediví a nereptá.
Jsme na dovolené a už jsme se hodně těšili na pravidelnou italskou stravu.
Z pláže každý den rovnou do restaurace na oběd. To holky, naše hospodské povalečky, milují z celého dne nejvíce. 

Všude v Itálii, ihned donesou misku s vodou psům, teprve pak nám jídelní lístek.. I tady platí, u stolu bez roušky, jinak s rouškou. Co je ale hodně zvláštní vchod jednou cestou a východ druhou. Divná to doba.  Dřív se o dovolených lidi potkávali, letos se obchází. Na tuto životní změnu si asi budeme muset zvyknout. Na co si ale zvykáme těžce je nepřítomnost parmazánu na stole. 

Někde k jídlu dostaneme mini sáček grano padano, sýr na těstovinách není ani vidět. Jinde číšník sám nasype parmazán na těstoviny. Ale i tak jsme si jídla v restauraci užívali. Je to vlastně po dlouhé době, kdy jsou restaurace v Evropě otevřené. Po tento divný čas se hodně využívali objednávky a dovoz jídla domů, či k obytnému vozu. Nakonec, to tu stále funguje. My to nevyužili. S obsluhou je to jiný zážitek a konečně máme pocit, že jsme na dovolené.
Dva týdny válení u moře byly tak akorát, myslím, že déle bychom to ani nevydrželi. Počasí nám vyšlo perfektně, bylo to jako za odměnu. Doma bouřky, dokonce tornádo a tady bezvadných 29 ºC max.  Ani jeden den jsme neměli starost s přehřátím holek, ani jeden den nepršelo, nebouřilo.
Další překvapení přišlo při placení kempu. Tím, že jsme měli rezervaci už z roku 2019 a nepožadovali jsme vrácení zálohy jsme na celý pobyt dostali slevu, která byla znatelná. Slevu jsme dostali rovněž za box na psí pláži. Paradox byl, že pláž byla jen o něco levnější než pobyt v kempu. 
Z Lignana odjíždíme tak akorát. Předpověď na další dny je 35ºC. A to bychom ani zažít nechtěli.
Hodnocení : vše čisté a sprch a umyvadel tolik, že se ani nenaplní. V kempu je prodejna a restaurace. 
Cestou z Itálie hledáme opět supermarket. Nákup italských pochutin, parmazánu, zrnkové kávy, je pro nás téměř nutnosti. Vzhledem k tomu, že pokračujeme do Rakouska, tak i nákup základních potravin na snídaně a večeře. 
Poté vyrážíme směr naše známá restaurace Ristorante da Michele, a pak už jen poslední autogril, italská káva, dálniční známka pro Rakousko.

Fotogalerie
Pokračování
Rubriky
2021 Cestovatelský deník Itálie

Červen 2021

Konečně je tu červen. Vytoužený měsíc a naděje, že letos konečně vycestujeme do Itálie. Rezervaci, kterou jsme měli  z roku 2020 nám Italové na 2021 potvrdili a převedli placený rezervační poplatek. Vypadá to dobře. Přesto do poslední chvíle nevíme, co bude. Jedno je jasné doba covidová převrátila život na celé zeměkouli. Přestože máme ukončené očkování, v EU bude platit až od 1.7. Každý den čteme info jak vycestovat a co potřebujeme, podmínky se mění častěji, než jsme schopni sledovat. Čert aby se v tom vyznal.
Těsně před odjezdem zjišťujeme, že pro Itálii potřebujeme vyplnit on line formulář Passanger Locator Form a covid Test ne starší 48 hodin.  Tranzit Rakousko nepotřebujeme nic. To nám tak trochu změnilo plány. Abychom měli na hranicích Rakousko/Itálie platný doklad o testování musíme rovnou do Itálie. Teď jen doufat, že se nic ze dne na den nezmění.
Na výsledky PCR testu čekáme několik hodin a pak vyrážíme. Tak trochu v netradiční hodinu, ve 3 ráno, protože nebudeme z časových důvodů platnosti testu v Rakousku přespávat.
Těšíme se, že konečně cesta bude náznak normálu. Natěšené jsou i holky, které tentokrát cestují trochu jinak. Na sedadlo jsme dali Appii boudičku. Tessy je na svém místě pod stolem.
Jedeme směr Itálie, malý kemp Agroturismo. Jako obvykle tankujeme za příznivou cenu CZK 28,50/l  v Dolním Dvořišti a poté ve Villachu za Eur 1,569/l. (v přepočtu ca 41 Kč/l). O 1 EUR zdražily i tunely v Rakousku. Letos platíme EUR 12,50. Po překročení hranic do Itálie stavíme u prvního Autogrillu na pravé italské kafe. Letos jsme ho dostali místo do kelímku už do hrnečku. Velmi příjemně nás to překvapilo.
Po pár km sjíždíme z autostrády a míříme po vedlejší silnici směr Udine. Cíl je restaurace a oběd. Podařilo se nám najít parkování přímo před restauraci. Super. Za Lasagne Bolognese, půl litru bílého vína a litru neperlivé vody platíme EUR 27.  Celkem dobrá cena a spokojený žaludek.
Do kempu Agriturismo CARSO, Trieste přijíždíme kolem 15 hodiny. Vyplňujeme potřebné doklady včetně prohlášení, že nejsme v karanténě, a že nemáme Covid. Kemp je skoro prázdný. To co potřebujeme je klid a pohoda. Zapomenout na všechno a žít. To se nám opravdu podařilo. Postavili jsme obytku tak, že na jih máme kmen stromu, což znamená satelit nefunguje. Ze začátku nás to štve, ale nakonec jsme rádi, že jsme si odpočinuli i od zpráv a všech informaci z domova. Žijeme tady a teď.

Agriturismo Carso

I holky jsou hodně spokojené, míst na čuchání po kempu je dostatek. Všude čisto. Sprchy a teplá voda zdarma. K dispozici mýdlo, desinfekce a saponát na nádobí. V kempu je i bazén. Ten jsme nevyužili, už se totiž těšíme na slanou vodu.
Zatím jsme ujeli celkem 732 km se zastávkami za 12 hodin. Za dvě noci v oaze klidu jsme zaplatili 63 EUR a zrelaxovaní pokračujeme dál.

Pokračování 

Rubriky
2020 2020 výlety Cestovatelský deník Itálie Turistika Veneto

2020 Itálie v rouškách

Na cestování srpen/září jsme byli už hodně nadržení. Díky nařízením, restrikcím a uzavírkám hranic, jsme do posledního okamžiku nevěděli, jestli opravdu odjedeme. Jen jsme doufali a tak bydlík byl připraven v plné polní.
Se smíšenými pocity, konečně vyjíždíme. Počasí nám přeje, jen předpověď na další dny je nevalná. 
Vyrážíme klasickým směrem na Budějovice a následně Dolní Dvořiště. V Budějicích pořádně vyvenčíme holky a míříme na vodní nádrž Římov a zříceninu tvrze Tichá. To abychom získali další body do Strakaté turistiky.
Fotogalerie zde

Před 19 hod dorážíme na hranice Dolní Dvořiště. Tankujeme za příznivou cenu 55 l nafty – Kč 24,90/l. 
Na Rakouských hranicích nejsou žádné kontroly, a tak pokračujeme bez zastávky. Cesta pěkně ubíhá. Projíždíme Linz, Salzburg a stavíme na Landzeitu Tavernalm. Rychle vyvenčíme holky a uleháme ke spánku. Není tu oproti minulým letům, kdy parkoviště bývá plné, moc obytek. Spíš pouze pár. Místo, ač u dálnice je celkem klidné a nic nás v noci nebudí.
Ráno se probouzíme do pěkné mlhy, ale je stále teplo. Posnídáme na benzínce, kde vstup je povolen pouze v rouškách. Místa k sezení jsou rozdělená tak, aby snídající byli co nejdále od sebe. Ač holky vždy v Rakousku bereme na benzínky sebou, tentokrát jsme je nechali v autě. Fotogalerie

Z Landzeitu vyjíždíme v 7,25 a máme v plánu se toulat. Je mlha proto jedeme po dálnici. Zaplatíme tunely v Rakousku Eur 12,50. Zase podražili. V roce 2019 to bylo Eur 12,00. Až do Villachu bez pauzy. Tankujeme u stejné pumpy, jako každý rok. Cena za naftu je oproti roku 2019 levnější. Zatímco vloni jsme tankovali za Eur 1,569/l, v letošním roce Eur 1,47/l. Počasí nám přeje a tak projdeme holky po okolí. Máme před sebou vidinu prvního italského kafe. Přejíždíme Rakousko-Italské hranice a stavíme u autogrilu Campiollo. To, že musíme vejít dovnitř s rouškou nás nepřekvapilo. Co ale byl šok. Káva v papírovém kelímku. I tady se ten Covid podepsal. No něco na tom jednorázovém nádobí je, jen to kafe z kelímku chutná poněkud jinak.

Check in v kempu je od 15 hod, rozhodneme se sjet z dálnice a projet si neplacené silnice. I ty jsou v Itálii ve velmi dobrém stavu, cesta příjemně ubíhá. A že je na co se dívat.
Do Cavallina přijíždíme ve 13 hod, což je přesně čas na oběd. Naše cesta míří do nám známe oblíbené restaurace Alla Fattoria. Bohužel venkovní sezení je zavřené, protože očekávají  silné bouřky. Do vnitřních prostor se nám moc nechce a tak jsme udělali kompromis. Akceptujeme vnitřní otevřený prostor. Jídlo, jako vždy nezklamalo. I holky si to užívají, konečně vidina stylu „kavárenský povaleči“ . Určitě už jsem v nějakém příspěvku psala, že Tessy najde hospodu pokaždé. Občas zapustí i všechny čtyři a chce za každou cenu dovnitř. Pozn. Vstup do restaurace pouze v rouškách. Sundat se dá  u stolu. Jakmile člověk vstane musí si ji opět nasadit. Personál má roušky rovněž. Fascinující čistota je všude kolem dokola.

Z restaurace míříme do místního supermarketu. Opět do stejného jako vždy – Ali Supermerkati – a děláme nákup na cca na týden. Klasika při vstupu. Rouška, desinfekce a jednorázové rukavice. Ne, že bychom si měli v plánu týden vařit, když jsme v Itálii. Přesto, nevíme jaká bude situace, a tak kupujeme něco na večerní grilování, zeleninu, sýry, salámy v dostatečném množství. 
Na check in v Dog campu, Cavalino – Treporti  jsme přesně v 15,00. Tak nějak to vyšlo. Dostáváme parcelu, kterou jsme požadovali, takže spokojenost a stavíme, přibližně jako vždy a všude. Navíc proti česku máme ještě ohrádku.

Máme postaveno a míříme na pláž. Zjišťujeme, že oproti loňsku zde přidali venčící plochu pro psy, zvětšily prostor pro psí slunečníky, díky rozmezí a také díky tomu, že je jich o něco víc, než v předešlých letech. Zavedli donášku jídla z několika restaurací až k bydlíku. Jinak vše při starém. Počasí se bohužel naplnilo, jsou silné bouřky, moře je hodně rozbouřené a to vše vydrží až do středy. Poté se počasí umoudří a je přesně podle očekávání. Žádné vedro, slunečno po celý den. Protože nám chybí červnová Itálie, rozhodli jsme se pobyt prodloužit. Podařilo se to asi na poslední chvíli. Jakmile se změní počasí kemp se plní, dokonce i lehátka na pláži jsou letos zaplněná, to se nám ještě také podařilo zarezervovat. Poté, plno v kempu i pod slunečníky. Trochu se změnila klientela. Vždy tu bylo hodně Němců, Rakušáku a pomálu jiných národnosti. Letos tu přibylo hodně Italů. Čechy jsme v psí části nepotkali.
Život v kempu byl o poznání jiný. Díky rouškám, díky situaci moc diskusí s neznámými nebylo. Lidi se nesrocovali. V umývárnách, ve sprchách a na ostatních servisních místech většinou nikdo. I na WC se chodilo s rouškou, umývárna nádobí s rouškou a restaurace a bary rovněž. Jak uvedeno, sundat se dala až u stolu. Všude dokonale čisto. restaurace nakonec v pohodě, chodili jsme na obědy skoro každý den. Snídaně a večeře byly z našich nakoupených zásob. Odhadli jsme to celkem dobře vydržely, až do konce pobytu. Kromě pečiva a dalších maličkostí, které je možné koupit přímo za psí části kempu.
Moře a koupání jsme si nakonec docela užili. Nejhezčí byla rána a večery na pláži. Málo lidí, perfektní vzduch. Fotogalerie

Bohužel všechno jednou končí a tak balíme. Nespěcháme a opět se rozhodneme na pomalou cestu směr domov. Trochu nás ještě zpomalí nabouraný sloup od wify, který byl na hranici naší parcely. Přece jenom máme větší auto a parcela je ohraničena stromy. Dost těžko se nám vyjíždělo. Naštěstí to odnesl jen zadní blatník a žárovky. Ty jsme u pumpy koupili a vyměnili. Blatník olepili páskou a vyrazili na nákup, tentokrát zásoby domů a poté na pozdní oběd do Jesola. Nasadili jsme roušky a vstoupily do Pizzeria Piave.  Naposledy perfektní italské jídlo, víno a káva s tiramisu. 
Z Jesola vyjíždíme před 15 hod a máme namířeno na poslední italské kafe u pumpy a pak rovnou na hranice.
Na Rakouských hranicích byla uzavřená dálnice a vše svedenou mimo, kde stála hraniční kontrola. Každé auto zastavili a dotaz zněl, odkud jedeme. Itálie, co do covidu, je v pohodě a my můžeme pokračovat. Trochu ještě sjedeme z dálnice a projedeme rakouské vesnice a pak na přenocování k Mondsee. Dojiždíme už celkem pozdě, proto se rozhodneme zůstat na Landzeitu. Noc za moc nestála, všude spousta kamionů a ty dělaly celou noc velký rámus. 
Následující den vjíždíme zpět do ČR kolem 10 hod. ráno. Rozhodneme se ještě navštívit Zříceninu hradu Pořešín. Bohužel je září a areál je uzavřen. 

Fotogalerie : Rakousko, Itálie
Fotogalerie : Toulání po zříceninách

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Itálie Rakousko Veneto

2019 Cavallino Treporti

Poslední výjezd k moři v tomto roce, na zakončení letní sezony, je stejný jako každoročně – cesta do Cavallina – Treporti, do psího kempu.
Vyjíždíme v pátek odpoledne, tentokrát nemáme naplněnou lednici. Na nákup se chytáme až v Itálii. Přece jenom potraviny a zeleninu v Itálii  dostaneme kvalitnější a za cca stejné ceny jako u nás.
Po dlouhé době nám při výjezdu na cestu neprší. Klasicky se stavujeme na doplnění kofeinu a vyvenčení psů v Českých Budějovicích, natankujeme naftu za dobrou cenu v Dolním Dvořišti a jedeme co to dá přes Rakousko.

Ke spánku se rozhodneme ulehnout před půlnocí na Rastplatzu Laakirchen, kde stavíme většinou. Parkoviště je bezplatné, na rovině, není třeba auto nijak vyrovnávat. Nevýhodou je hučící dálnice a pokud vám u obytky zastaví autobus plný turistů, můžete se zcela se spánkem rozloučit. Výhodou je snídaně u Dog´s friendly benzinky s velmi dobrou kávou. A dobré místo na ranní venčení holek.

Dál vyrážíme kolem sedmé ráno. Jedeme na čas a nikde se nezdržujeme víc, než je třeba. Počasí nám přeje a čím víc se blížíme na jih, tím je větší vedro. Obědváme kousek od Cavallina, nakoupíme vše potřebné v místním supermarketu a jdeme na Check in.  

Parcelu máme stejnou jako vloni č. 11 MAX.  Jen je přečíslovaná na 6611. Stavíme stejným způsobem, jak jsme na tomto místě zvyklí.  Jen opět vynecháváme síť kolem pozemku. Kemp je hodně plný, tak, jak jsme ho nikdy nezažili a později jsme si všimli, že tu jsou změny. Z části parcel FIDO jsou nově udělané parcely MAX. Jinak je vše při starém. Na vedlejších parcelách registrujeme Němce, kteří tu byli i vloni. Navzájem se zdravíme. A dovolená začíná.

Předpověď počasí je nevalná a tak se rozhodneme neplatit lehátka na pláži na celý týden a rezervovat je po jednotlivých dnech. Cenově to vyjde nastejno. Počasí ve finále nebylo tak špatné a tak jsme až na jeden den měli štěstí. 
Holky se chovaly stejně jako pokaždé u vody. Prostě namočit, vyválet se v písku a zdrhnout. Na plavaní jsme je opět museli donést do větší hloubky. Ale už jsme si na to zvykli. Je to jejich hra. I když občas jdou dobrovolně, dál, ale ty psy co rádi plavou z nich prostě neuděláme.

Kemp : UNIONLIDO, Cavalino
Je takové město ve městě. Je rozdělen na dvě části pro návštěvníky bez psů a pro návštěvníky se psy tzv. Dog Camp. Ten má dvě části, Piazzole FIDO a Piazzole MAX. Kdo necestuje s karavanem může se ubytovat v Mobil Home Dog Standard, nebo v Mobil Home Dog Lounge, případně v Lodging The Wild.
Funguje zde psí pláž, kde je možné si pronajmout lehátko a slunečník.

Dále je tu psí bar se třemi bazény : pro dospělé, děti a pro psy. Lehátka jsou zde zdarma. V baru si můžete dát občerstvení, ale i hlavní jídlo a letos nově pizzu.
Kromě toho jsou zde ještě další tři restaurace, kam mají psy povolen přístup. Jedna je u recepce, druhá u akvaparku a třetí je mimo kemp. Tu my máme nejraději. U restaurace je sportoviště, agility hřiště a hlavně velká travnatá plocha se stromy na venčení. 

Služby a sociálky netřeba popisovat. Je zde vše čisté a ve stavu TOP. 
V kempu platí přísná pravidla, každý návštěvník je dostane trojjazyčně a pokud by nerozuměl je to ještě vyjádřeno obrázky.  Nám to vcelku nevadí a v dovolené nás to neomezuje. Spíše se přikláníme k tomu, že v místě s velkým počtem lidí a psů jsou pravidla nutnosti. Jak už jsme psala i u jiných kempu, které jsme v letošním roce navštívili, i zde stoupl počet lidí a počet psů. 

Pobyt nám končí a předpověď je všelijaká. Cestou zpět plánujeme zastávky v Rakousku, ale pohled na předpověď nás odrazuje a tak se loudáme Itálii. Obědváme v Jesolu, kde se holky naposledy pořádně projdou. Sedáme do bydlíku a vyrážíme směr Rakousko. Jak se blížíme k horám, je nám jasné, že předpověď počasí se vyplní. Jen jsme nečekali, že to bude tak drsné. Černá obloha před námi, později černá deka hozená na auto. Přestože je odpoledne je taková divná tma. Jedeme po vedlejších silnicích a snažíme se nejrychleji někde najed na dálnici. To už nás ale chytá velká průtrž mračen, bouřka, doslova kýble vody, kterou stěrače nestíhají. Tma. Viditelnost mizerná a zastavit není kde. Před námi se plíží auta a evidentně všichni hledají nějaký odstavný pruh.
Na dálnici najíždíme v Gemona Del Friuli, ale to už jsou z deště slušné kroupy. Část vozidel na nájezdu na dálnici riskantně zastavila pod mostem. My jedeme dál a doufáme, že z toho co nejdříve vyjedeme. Déšť sice slábne, ale nekončí.
RAKOUSKO :
První zastávku děláme v Eben im Pongau. Je půl osmé večer a holky jsme celou dobu neměli možnost vyvenčit. Už jen poprchává a tak se rozhodněme projít a navečeřet.
V místní restaurace je nabídka formou bufetu a vzhledem k pozdní hodině je výběr už slabší. Volíme guláš s pečivem. Kupodivu velmi dobrý. Počasí se celkem uklidňuje a my se vydáváme na dál. Náš cíl je nějaké jezero, kde přenocujeme. Jedeme směr Mondsee. Bohužel už je tma a odbočku na Mondsee jsme přehlédli a stavíme až na Rastplazu Mondsee (Innerschwand). Snažíme se najít nějaké místo, které je trochu v rovině, nedaří se a tak podkládáme přední kola. 

Až ráno zjistíme, kde jsme to vlastně zaparkovali. Moc pěkné místečko, krásný východ slunce a super venčení v přírodě s výhledem na Mondsee. 
Posnídáme v restauraci, holky dokonce dostaly i misku s vodou a jedeme dál. Když jezero, tak jezero. Rozhodli jsme se pro Gmunden. Je brzy ráno a všude je ještě klid. Nám je po těch dnech u moře docela chladno, ale Gmunden nás uchvátil.

Z Gmundenu pokračujeme mimo dálnice do Laakirchen,  to nám přišlo jako průmyslová zóna. Hodně automobilového průmyslu. Dlouho jsme se tu nezdrželi, jen jsme prošli centrum. Další zastávka je ve Vorchdorfu, kde si dáme brzský oběd. S Holkama v restauraci na Rastplatzu pocvičíme odložení a už jen směr HOME.

Fotogalerie DogCamp Cavalino 2019
Fotogalerie Rakousko 2019 září

Rubriky
Cestovatelský deník Itálie Toscana

Marina di Grosseto

Toskánsko je skoro historie. Tam jsem je byla pouze s jednim psem Tessy. Ubytování tehdy tip agriturismo
Tenuta dei Principi
Fattoria San Vincenzo

Ubytování :
Camping Village Le Marze
Psí pláž: volná

Foto: Le Marze psí pláž

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Itálie Trentino

2019 Lago di Molveno

Když přijíždíme do Molvena, je nám na první pohled jasné, že tato oblast je jedno velké rekreační centrum nejen v zimě, ale i v létě. Před sjezdem k jezeru se nám otvírá nádherné panorama. Nacházíme se v autonomní oblasti Trento, region Trentino Alto Adige, město Molveno, kemp CampingMolveno.

Kemp : má celoroční provoz a nachází se přímo na břehu jezera. Pláž je rozdělena  pro návštěvníky se psy a návštěvníky bez psů. Ubytování klasické, jako ve většině kempů : chatky, stany, karavany. Pěkné, čisté sociálky, včetně všech služeb pro kempaře. Procházky po okolí, do hor ať už pěšky nebo na kole. Z jedné strany hory, které jsou každou chvíli jiné, záleží na výšce mraků a z druhé strany jezero, které mění každou minutu svou barvu.  Na břehu je jezero mělké, pro psy a děti vyhovující. Pláž kamínková.

Stavíme opět jednoduché bydlení, nevyndaváme nic, co nutně nepotřebujeme. Kemp je celkem prázdný, počítáme s tím, že holky nebudou potřebovat žádnou zábranu k návštěvě sousedů, nebo zkoumání okolí. Jejich pohyb bude opět založený jen na povelech. Holky jsou vzorné, daří se. Je opět teplo, ale ne tolik úmorné, jako v Lignanu, přece jenom jsme o dost výše – 835m nad mořem. Kolem jezera je krásná procházka stínem, holky se smáčí ve vodě, nám se ale koupat nechce a tak ani nezkoušíme, zda by holky plavaly.

Stravování v místní restauraci je velmi odlišné, ochutnáváme místní špekové knedlíky se sýrem. takový mix německého jídla zasazeného do prostředí Itálie. Nás moc nenadchlo a usuzujeme, že lepší je pizza, nebo dolce. 
Zato obchod nás nadchnul místními specialitami, a tak nakupujeme různé druhy salámů a sýrů v poněkud větším množství. Předpokládáme, že větší část toho sníme na další cestě a protože už se nám blíží konec, tak snad i něco dovezeme domů.

Související články : 2019 Směr jih poprvé
                                      2019 Přesun od moře k jezeru
Fotofalerie : Lago di Molveno

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Itálie Trentino

2019 přesun od moře k jezeru.

Na začátek příspěvku, musím říct, že nejsme jezerní, pro nás vždy zůstane číslo jedna slaná voda. V horských oblastech nás hlavně láká panorama, krajina a pohled na horská jezera. A důvod, proč se stěhujeme do hor uprostřed dovolené, je nesmírné, až nesnesitelné vedro u moře.
Vyrážíme před polednem z Lignana a hledáme, co jiného než místo, kde doplníme kofein? Našli jsme hned po přejezdu do Veneta v městečku Pramaggiore, přímo u silnice, příjemnou malou kavárnu.

Ještě máme v plánu naplnit lednici. Což se nám podařilo v Annone Veneto za daleko nižší ceny, než jsou v turistických oblastech. Dalším důležitým cílem naší cesty bude oběd. Projiždíme Oderzo, krajinu plnou vinic, Ormelle, San Polo di Piave a stavíme v Moriago della Battaglia, poté co jsme viděli ceduli „Cucina aperta“. Je 13,40 a je jasné že v tuto hodinu Vám v Itálii hned tak někde oběd nedají.
Pro jistotu se jdu zeptat dovnitř, zda nám dají něco k jídlu a upozorňuji, že máme dva psy. Restaurace je klimatizovaná a s velkou omluvou se dozvíme, že nám sice oběd udělají, ale se psy si musíme sednout venku. To nám opravdu nevadí. 

Paráda, stejně bychom nechtěli obědvat uvnitř. Dostáváme vodu pro nás i pro psy a víno, které majitelka dostává z Toskánska  a presentuje nám jeho původ a rodinnou firmu, od které víno odebírá.  Jídelní lístek tu nemají, ale máme si říct na co máme chuť. Tak abychom to nekomplikovali vybíráme starou italskou klasiku. Spaghetti s rajčaty a bazalkou.
Moriago della Battaglia je známe z 1.světové války – Bitva na Piavě.

S plnými žaludky pokračujeme v cestě směr Dolomity, projíždíme Vidor, Valdobbiadene, přejíždíme řeku Piavu, do Quero a stále směr Trento/Brennero. Jak se blížíme do hor, kazí se počasí a zastihne nás i velice silný déšť. V Castelnuovo opět doplníme kofein, tentokrát u bezinky a jedeme dál. Stoupáme a vjíždíme do Molvena, kde se nám otvírá pohled na jezero.
Po chvíli dojíždíme do kempu Lago di Molveno, Trentino. Počasí se vylepšilo. Neprší a je teplo.

Související články : 2019 Směr jih poprvé
                                      2019 Lago di Molveno
Fotogalerie :  Moriago della Battaglia
                         Přesun do hor
                         Lago di Molveno

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Friuli Venezia Itálie

2019 Lignano Sabbiadoro

První dojem z kempu je trochu rozpačitý. Jsme zde poprvé a srovnáváme s Bibione. Kemp se jeví víceméně přeplněný a parcely moc blízko sebe. My máme naštěstí parcelu typu max a i když místa je dost, zdá se, že soukromí je méně, ale po chvíli vidíme, že to je jen zdání.
Kolem nás jsou Italové a konečně máme možnost si „řádně pokecat italsky“. Na to se vždycky nejvíc těším. Předmětem diskuse, jako vždy, začínají být naše psí holky a pak už se nám rozváže jazyk a diskutuje se o všem možném. Přemýšlíme, jak naše bydlení postavíme a rozhodujeme, že parcelu tentokrát nebudeme limitovat naším plůtkem, který holkám vyznačuje kam až mohou, pokud jsou bez vodítka. Parcela se nám zdá celkem ohraničená ze všech stran, tak to vyzkoušíme. Ukázalo se to jako dobrý nápad, jen jsme holky více hlídali a Appia se k sousedům vydala na obhlídku pouze jednou a ti ji přivedli zpět, poté, co si ji pořádně pomazlili

Naše ležení ve výsledku vypadá takto. Plně ve stínu, což, jsme díky charakteru počasí opravdu ocenili. Ve stejném období jsme zvyklí v Itálii na teploty do 30 stupnů a sem tam deštík. Letos zpočátku byly teploty kolem 32 stupnů a poté vystoupaly až na 37 stupnů a s humiditou až 76%. To bylo pro nás i ve stínu dost, co teprve holky. Neužili jsme si ani moře, protože v těch vedrech se nedalo šlápnout bosou nohou na písek, natož pak psí tlapkou. K moři jsme chodili v 8 hod ráno a v 11 hod zpět do kempu. Navečer jsme se do našeho plážového ležení vraceli až kolem 18 hodiny a zůstávali do pozdních večerních  hodin. 
Moře bylo téměř bez vln, mělké stejně jako v Bibione a teplé jako, vyhřátý bazén. Na druhou stranu fajn. Už mnoho let jsem si nezaplavala tak, jako letos, k tomu jako bonus jsem neřešila mokré plavky, ty byly v mžiku téměř suché. Holky se do plavání nehrnuly. Pro nás nic nového. Jen hrdinně po bříško chodily, my jsme jim pak trochu pomohli do hloubky, aby si zaplavaly. Tessy měla novou plovací vestu, ale ani s ní se do vody nechtěla. Použili jsme ji jen jednou.

Polední horka jsme trávili ve stínu restaurace. Tessy pozná každou hospodu po čuchu už na míle a nezadržitelně tam vždy míří. Tady holky byly hodně vítány. Pokaždé dostaly vodu, každá svou misku. Pracovně holky nazýváme hospodskými typy, nebo kavárenskými povaleči. Jsou zlaté, pokaždé zalehnou a nechají nás najíst, či vypít v klidů kávu.
Po jídle jsme ještě zavítali na zmrzlinu, kde holky trpělivě  čekaly na vylízání zbytku zmrzliny z kelímku. A  pak odpočívali v kempu. Takhle vypadá Itálie, polední siesta, jen my to známe pouze z jihu. Na severu jsme takové teploty ještě nezažili. Všechno je jednou poprvé. Vedra byla i u nás doma. Postihlo to letos ve stejném období téměř celou Evropu. 

Lignano Sabbiadoro
Velmi rušné přímořské letovisko se spoustou hotelů, kaváren a obchodů. Písečné pláže, mělké moře vhodné pro děti i naše čtyřnohé miláčky. Potkali jsme zde hodně Čechů.

Camping Sabbiadoro je celkem klidné prostředí. Ubytování, karavany, stany, chatky. Čisté a prostorné sociálky, k dispozici bazén, mnoho pěkných míst ve stínu stromů pro ty, co jezdí se stanem. Chybí místo na venčení psů, a tak venčíme v prostorách pro stany, jako většina lidí. Pohyb psů po celém kempu a celém Lignanu bez omezení, alespoň my jsme žádné omezení nezaznamenali. V restauracích a kavárnách automaticky přinese personál misku s vodou.  Na pláž je to zhruba 450 m stínem. Sconto pro kempaře na plážový servis.

Pláž
Lehátka jsou prakticky všude od vidím do nevidím. Ke kempu patří psí pláž, která má tři části a každý si může vybrat.
1. část společná se servisem lehátka, slunečník, lehátko pro psa, miska na vodu pro psa.
2. volná pláž
V obou částech musí být pes držen na vodítku. 
3. ohrazené místo zhruba 5×5 m se slunečníkem, lehátky, lehátko pro psa a miska na vodu. Tuto variantu jsme volili my. Je sice nejdražší, ale pes uvnitř nemusí být na vodítku, pouze pod kontrolou. Myslím, že si to holky dost užívaly.  K dispozici jsou psí sprchy a sáčky na psí bobky. Na druhou stranu psí prostor je plně hlídán a to i v moři. Pokud překročíte povolenou psí hranici, plavčík Vás okamžitě upozorní a přinutí k návratu.

Škoda jen, že jsme u moře trávili daleko méně času, než obvykle. Dovolená utekla, 12 dní bylo najednou pryč, počasí se opět dostalo do hranice kolem 30 stupnů a tak jsme váhali, zda ještě nějakou dobu nezůstaneme. Nakonec jsme se rozhodli na přesun do hor.
Závěrem : všichni zde měli psy pod kontrolou a podle pravidel kempu na vodítku. Naše Appia se nečekaně rozhárala a ani to nebyl pro žádného psa problém,ani na pláži ,ani v kempu. (PS hárání má skryté, naštěstí, nekape a není to vidět. Jen já to poznám, i když se zpožděním a tak termín začátku neznám vlastně nikdy. Fena hárá navíc podle plotu, nelze odhadnout kdy to přijde

Související články :
2019 Směr jih poprvé                      
2019 od moře k jezerům

Fotogalerie :
2019 Lignano Sabbiadoro

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Friuli Venezia Itálie

2019 Gemona del Friuli

Cestujeme podle předpovědi počasí a vyhýbáme se dálnicím :
Sice je to trochu sázka do loterie, jsme na dovolené, neřešíme.  Nejbližší místo za hranicemi Rakouska, kde jsme našli kemp a momentálně neprší,  předpověď je  pozitivní a jak říkají latiníci „Dum spiro, spero“
Gemona del Friuli se nachází v provincii Udine, region Friuli -Venezia Giulia. Z obytného auta nám uličky města připadají uzounké a ani se nám nechce věřit, že zde nějaký kemp bude.
Nakonec jsme ho našli. Camping Ai Pioppi. Rodinný kemp, nenápadné místo, vjezd jakoby mezi domy. Přijíždíme k recepci, která je vlastně kavárnou, momentálně zavřenou. Telefonujeme na telefonní číslo uvedené na dveřích a dozvíme se, že si obytku máme někam postavit, připojit se na proud a vyřešíme to ráno. Dobrý přístup! Při vjezdu do kempu jsme překvapeni, malý, velmi příjemný kemp, který je trochu ve svahu a díky tomu má připravené zpevněné plochy na stání obytných vozů v rovině. Voda a proud je skoro u každé parcely. Plánujeme zůstat pouze jednu noc a tak vyndaváme minimum.

Kemp je poloprázdný, vybrat si pro nás vhodné místo byla hračka. Je tu dost stanařů, motorkářů a těch, co podnikají výlety na kolech. Nacházíme zde i dvě Češky. 
Sociálky malé, ale čisté. Všude teče teplá voda, k dispozici je tekuté mýdlo a papírové ručníky. 
Na každém detailu záleží :
Pro stanaře, motorkáře jsou k dispozici stolky a židle, jak ty plastové, které jsou téměř u každého stanového místa, tak ty kamenné, které do tohoto prostředí neodmyslitelně patří.

Cena za noc € 25,00 psy a ranní káva zdarma.
Kemp se nám moc líbil a zařadíme ho do seznamu příštích zastávek.
Související článek : 2019 Směr jih poprvé
Fotogalerie : Gemona del Friuli