Holky z růžového stanu stále na cestách

Šumava 2. část se moc nevydařila. Nějakou dobu jsme byli blokováni, neb karavan zůstal v servisu. Vichrem zlomená markýza byla nahlášena pojišťovně. Naštěstí nás zachránila firma Rakar, firma, která nám karavan dovezla. Nejenže vyřídila pojišťovnu, ale dokázala sehnat nesehnatelné,  novou markýzu Thule. 
(Pozn. proč nesehnatelné, díky covidu, je spousta zboží nesehnatelná, buď se nevyrábělo, nebo se nedodalo.)
Na karavan s novou markýzou  jsme čekali 10 dní a hned další víkend vyrážíme. Tentokrát směr, jak jinak, než Itálie.
Počasí nic moc, ale na to jsme zvyklí, většinou každoročně v této době jedeme za deště. 
Vyjíždíme v podvečer a jako obvykle tankujeme v Dolním Dvořišti naftu za 28,90. Úžasná to cena proti Praze a okolí. 
Náš cíl je dojed na spaní až na odpočívadlo Golling, kde je vidět nádherný východ slunce. Ano nedošlo nám, že v dešti a mlze asi žádný východ slunce neuvidíme. Navíc dost špatně se tu venčí psy, jen parkoviště a umělá tráva okolo McDonalda. Jako každoročně je tu hodně plno. 

Prší celou noc. Ráno rychle venčíme, dáme kávu v mekáči a vyjíždíme v sílícím dešti dál směr Villach. Je to cca 170 km a jaká změna. Ve Villachu neprší a my konečně můžeme holky parádně projít. 

Přemýšlíme kam dál. Zůstat ještě v Rakousku, nebo se posunout do Itálie. Rozhodli jsme se pro jistotu.
Itálie kemp Ai Pioppi, Gemona Friuli.
Kemp známe a víme, že je tam  vždycky fajn. Rodinný kemp, žádný luxus, ale vše potřebné a čisté je k dispozici. Vzhledem k umístění kempu, obytných aut tu není tolik, jako menších vestaveb a hlavně hodně stanařů. Je možné si pronajmout i malou chatku.

Toto místo milují i naše hospodské povalečky. Neomylně vždy míří rovnou do baru, při každé procházce.
Dalším cílem je oběd. 
Ristorante da Michele, Palazzo dello Stella.
Rovněž nám důvěrně známé místo. Je tu velké parkoviště, možnost vyvenčení holek a hlavně výborná kuchyně. Negativum je množství koček. Zvlášť pokud se nějaká rozhodně ukázat v momentě, kdy jsme ještě nedojedli. 
Po výborném obědě jedeme rovnou do Cavallina. Nejdříve do supermarketu nakoupit vše potřebné na týden pobytu a pak rovnou do kempu.
Dog camp Cavalino-Treporti. 
Pro nás je ten nejlepší psí kemp co jsme poznali. Rezervaci děláme každoročně hodně brzy a vždy dostaneme jednu z preferovaných  parcel. Vzhledem k situaci covid, jsme pro jistotu rezervovali po internetu i beach service, což se ukázalo jako oprávněné. Check in máme přesně ve 3 odpoledne a s radostí zjišťujeme, že opět máme super parcelu a letos tu nejlepší, kterou jsme dali do preferencí. Je tak velká že se ani nedá celá využít, ale zase máme odstup od ostatních karavanů a jsme na kraji, což nám zjednoduší výjezd, než na loňské parcele z které se velmi těžko dalo vyjet, díky stromům a velikosti našeho obytného auta.

Rychle zaparkujeme, připojíme se na proud a mažeme k moři, pak do baru. Tam nás neomylně opět táhnou holky. Kemp už znají jaké své tlapky.  Pozorujeme, že kemp je tak plný, jako jsme ho nikdy plný neviděli. Volné parcely tu letos nejsou  žádné a když tak, jen chvíli, než se vymění noví přijíždějící. Plná je i pláž a lehátka. Psi našich sousedů jsou přátelští a tak instalujeme kolem karavanu síť, abychom holkám ohraničili místo kam až a kam ne. Tohle chápou perfektně a výhoda je, že pokud jsou pod dohledem nemusí být na vodítku.

V baru se nic nezměnilo a holky stále mají respekt před vodou v bazénu. Ač jeden ze tří bazénů je pro psy, holky jsme tam do vody nikdy nedostali. To nás nijak ale netrápí, alespoň si v klidu můžeme dát drink.
Užíváme si na plné pecky, pěkného počasí, moře, italské stravy. Snídaně a večeře z vlastních zdrojů, co jsme nakoupili před příjezdem do kempu, případně objednáme pizzu. Obědy vždy v restauraci. Dog friendly je jich  tu několik a tak střídáme.

Pláž je otevřená do 21 hodin a tak nejhezčí jsou večerní venčení a večerní drink na pláži. 
Bohužel čas letí a nepodařilo se nám prodloužit pobyt o pár dní, jako každý rok. Kemp je prostě plný a na každé místo je rezervace. 
A tak přišel čas na balení a přemýšlení kam pojedeme. Nebylo to těžké, nechtěli jsme nic hledat a tak jsme se opět vydali do Gemony, přes nákup a restauraci a užili si zbytek dovolené opět v kempu Ai Pioppi.
Vypadá to, že tento kemp asi přibude k našim oblíbeným zastávkám, jednak je to lepší varianta, než přespávat na odpočívadle a pak je zde možné příjemně vykrýt volný čas, který nám ještě zbývá do přesunu na další místo. 

Celkem jsme ujeli : 1633 km
Nafta byla nejlevnější v Dolním Dvořišti. Villach € 1,629/l za stejnou cenu jsme tankovali i u Mondsee.
Fotogalerie z tohoto výjezdu je zde