Rubriky
2021 Cestovatelský deník Itálie Kam se psem Rakousko

Holky z růžového stanu stále na cestách

Šumava 2. část se moc nevydařila. Nějakou dobu jsme byli blokováni, neb karavan zůstal v servisu. Vichrem zlomená markýza byla nahlášena pojišťovně. Naštěstí nás zachránila firma Rakar, firma, která nám karavan dovezla. Nejenže vyřídila pojišťovnu, ale dokázala sehnat nesehnatelné,  novou markýzu Thule. 
(Pozn. proč nesehnatelné, díky covidu, je spousta zboží nesehnatelná, buď se nevyrábělo, nebo se nedodalo.)
Na karavan s novou markýzou  jsme čekali 10 dní a hned další víkend vyrážíme. Tentokrát směr, jak jinak, než Itálie.
Počasí nic moc, ale na to jsme zvyklí, většinou každoročně v této době jedeme za deště. 
Vyjíždíme v podvečer a jako obvykle tankujeme v Dolním Dvořišti naftu za 28,90. Úžasná to cena proti Praze a okolí. 
Náš cíl je dojed na spaní až na odpočívadlo Golling, kde je vidět nádherný východ slunce. Ano nedošlo nám, že v dešti a mlze asi žádný východ slunce neuvidíme. Navíc dost špatně se tu venčí psy, jen parkoviště a umělá tráva okolo McDonalda. Jako každoročně je tu hodně plno. 

Prší celou noc. Ráno rychle venčíme, dáme kávu v mekáči a vyjíždíme v sílícím dešti dál směr Villach. Je to cca 170 km a jaká změna. Ve Villachu neprší a my konečně můžeme holky parádně projít. 

Přemýšlíme kam dál. Zůstat ještě v Rakousku, nebo se posunout do Itálie. Rozhodli jsme se pro jistotu.
Itálie kemp Ai Pioppi, Gemona Friuli.
Kemp známe a víme, že je tam  vždycky fajn. Rodinný kemp, žádný luxus, ale vše potřebné a čisté je k dispozici. Vzhledem k umístění kempu, obytných aut tu není tolik, jako menších vestaveb a hlavně hodně stanařů. Je možné si pronajmout i malou chatku.

Toto místo milují i naše hospodské povalečky. Neomylně vždy míří rovnou do baru, při každé procházce.
Dalším cílem je oběd. 
Ristorante da Michele, Palazzo dello Stella.
Rovněž nám důvěrně známé místo. Je tu velké parkoviště, možnost vyvenčení holek a hlavně výborná kuchyně. Negativum je množství koček. Zvlášť pokud se nějaká rozhodně ukázat v momentě, kdy jsme ještě nedojedli. 
Po výborném obědě jedeme rovnou do Cavallina. Nejdříve do supermarketu nakoupit vše potřebné na týden pobytu a pak rovnou do kempu.
Dog camp Cavalino-Treporti. 
Pro nás je ten nejlepší psí kemp co jsme poznali. Rezervaci děláme každoročně hodně brzy a vždy dostaneme jednu z preferovaných  parcel. Vzhledem k situaci covid, jsme pro jistotu rezervovali po internetu i beach service, což se ukázalo jako oprávněné. Check in máme přesně ve 3 odpoledne a s radostí zjišťujeme, že opět máme super parcelu a letos tu nejlepší, kterou jsme dali do preferencí. Je tak velká že se ani nedá celá využít, ale zase máme odstup od ostatních karavanů a jsme na kraji, což nám zjednoduší výjezd, než na loňské parcele z které se velmi těžko dalo vyjet, díky stromům a velikosti našeho obytného auta.

Rychle zaparkujeme, připojíme se na proud a mažeme k moři, pak do baru. Tam nás neomylně opět táhnou holky. Kemp už znají jaké své tlapky.  Pozorujeme, že kemp je tak plný, jako jsme ho nikdy plný neviděli. Volné parcely tu letos nejsou  žádné a když tak, jen chvíli, než se vymění noví přijíždějící. Plná je i pláž a lehátka. Psi našich sousedů jsou přátelští a tak instalujeme kolem karavanu síť, abychom holkám ohraničili místo kam až a kam ne. Tohle chápou perfektně a výhoda je, že pokud jsou pod dohledem nemusí být na vodítku.

V baru se nic nezměnilo a holky stále mají respekt před vodou v bazénu. Ač jeden ze tří bazénů je pro psy, holky jsme tam do vody nikdy nedostali. To nás nijak ale netrápí, alespoň si v klidu můžeme dát drink.
Užíváme si na plné pecky, pěkného počasí, moře, italské stravy. Snídaně a večeře z vlastních zdrojů, co jsme nakoupili před příjezdem do kempu, případně objednáme pizzu. Obědy vždy v restauraci. Dog friendly je jich  tu několik a tak střídáme.

Pláž je otevřená do 21 hodin a tak nejhezčí jsou večerní venčení a večerní drink na pláži. 
Bohužel čas letí a nepodařilo se nám prodloužit pobyt o pár dní, jako každý rok. Kemp je prostě plný a na každé místo je rezervace. 
A tak přišel čas na balení a přemýšlení kam pojedeme. Nebylo to těžké, nechtěli jsme nic hledat a tak jsme se opět vydali do Gemony, přes nákup a restauraci a užili si zbytek dovolené opět v kempu Ai Pioppi.
Vypadá to, že tento kemp asi přibude k našim oblíbeným zastávkám, jednak je to lepší varianta, než přespávat na odpočívadle a pak je zde možné příjemně vykrýt volný čas, který nám ještě zbývá do přesunu na další místo. 

Celkem jsme ujeli : 1633 km
Nafta byla nejlevnější v Dolním Dvořišti. Villach € 1,629/l za stejnou cenu jsme tankovali i u Mondsee.
Fotogalerie z tohoto výjezdu je zde 

Pokračujeme tentokrát na Moravu na setkání plemene
Českého strakatého psa.

Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Holky z růžového stanu

Aneb závěr našeho prvního letošního cestování 
Navštívili jsme :
Olšina, Plzeňsko, U Kukačků, Rakousko, Itálie Moře, Itálie Agroturismo
Na začátek cesty

Milujeme Šumavu. Autokemp OLŠINA je naše srdcovka. Další letošní zastávka, plánovaná na  10 dní je tedy zde. Má to takový relax, sedět a koukat na Lipno. Projít se se psy po okolí. Trochu si zaplavat. Je to s podivem, ale i holky tu vodu tady milují. Neplavou, ale rády se brodí.
Přijeli jsme v pátek odpoledne. Deštivé počasí i  tady zanechalo silně podmáčenou půdu a tak nám není dovoleno zaparkovat, jako každý rok u křivého stromu. Místo jsme dostali na první terase, no trochu dál k vodě, ale volný výhled.

Olšina je kemp, kam vždy jezdilo hodně Němců a málo Čechů. Je to jeden z důvodů, proč to tu máme rádi. Není strach, že se nám tu něco ztratí. Kemp byl vždycky hodně plný. Doba covidová situaci změnila. Stejně jako vloni je tu zahraničních bydlíkářů minimum. Naopak Čechů přibylo. Ale i tak je kemp celkem poloprázdný. 
Užíváme si klidu, holky mají spoustu prostoru na volný pohyb, i když stále jen pod dozorem. Při procházce do Černé jsme si všimli nově vybudované cyklostezky a tak jsme ji hned využili. Vede celou dobu kolem Lipna. To jsme dost ocenili. 

Po večeři odpočíváme u bydlíku a těšíme se na západ slunce. Západy tu jsou úžasné, možná proto se nám tady tolik líbí.  Máme spoustu fotek, které každý rok uděláme.
Je krásný, teplý večer, sedíme venku skoro do půlnoci. Poté návštěva sprch a pak najednou, nečekaný poryv větru. Snažíme se zavřít markýzu, ale nedá se udržet.

Ráno kontrolujeme škody. Ano růžový stan přežil bez úhony. Markýza se odlomila na jedné straně od auta a zdeformovaly se lišty. Nemáme ji utrženou jako ostatní, kteří také nestačili včas zatáhnout. Dole u vody je utržený od obytného auta celý předstan. Všechno je jednou poprvé, ale je jasné, že tohle už zažít nechceme. Auto je v tomto stavu nepojízdné a tak řešíme co dál. 
Hledáme servis na internetu. Zjišťujeme, že markýza Thule je nedostatkové zboží. Jediné co jsme našli byla dodávka 5 – 10 dní a zavřený servis tam, kde by byla k dispozici. 
Je to jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli markýzu zajistit provazy a lepenkou. Celkem odborně na přepravu. A jedeme domů. Na pondělí jsme dohodnutí ve firmě, kde jsme obytku koupili. 
Závěrem :  Nová markýza byla namontovaná za 9 dní a tak je před námi další cestování, jen s malou pauzou. 

Na začátek naší cesty

 

Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Na Plzeň…..

Když se řekne Na Plzeň, ihned se mi vybaví povídka od Šimka a Grossmanna „Na Plzeň Vávro, Na Plzeň“ – Výlet s lomcovákem.
Jsou tu také jiné spojitosti. Např. Nefiltrované Plzeňské pivo, Restaurace u Salzmannů, Šenk na Parkánu, 
To byl jeden z důvodů, když jsme řešili kam pojedeme dál, proč jsme se vydali směr Plzeň:
Volba padla na autokemp Veselý Habr. Hledali jsme klidné místo s restaurací a rybníkem. 

Kemp se nachází uprostřed lesů. Možná proto byl problém s parkováním na louce, která po silných bouřkách byla silně podmáčená a najít suché nerozježděné místo byl tak trochu oříšek. Naštěstí v příštích dnech se očekává slunné a teplé počasí, doufáme, že louka trochu vyschne. Kemp je obsazený jen z části, klidu si tu užíváme dost. Myslím, že v současné době je už málo míst, kde je špatný signál pro mobilní internet. Takže máme odpočinek se vším všudy.
Trnovský rybník je vhodný na koupání spíše pro děti a psy, my jsme ho nevyužili, hodně mělký ale čistý. Pocachtaly se jen holky. A nejen v rybníku, ale i ve Voldušském  potoce.

Užili jsme si dost procházek po okolí plné lesů. Rybník se dá krásně obejít a procházkou dojít i do sousedního kempu. To co jsme od kempu očekávali, kemp splnil. 
Hodnocení :
To kladné vyplývá z popisu nahoře. 
Negativa: Ve sprchách tekla pouze studená voda, i když sprchy byly zadarmo, otužovat jsme se neměli v plánu. Trochu nám vadila neposekaná tráva, ale mohlo to být díky deštivému počasí ve dnech než jsme dorazili. Vyjeté koleje na místech pro parkování byly také nepříjemné. Člověk musel dávat pozor kam šlape, aby nedošlo k pádu. Škoda, že ti dovolenkáři co to způsobili, to po sobě nedali do pořádku.

Kde se dobře jí a Pije

No přece v Plzni!
My sem jezdíme hlavně za českou kuchyní a plzeňským nefiltrovaným pivem. Plzeňské restaurace oceňují i naše dvě psí hospodské povalečky.
A když jsme na Plzeňsku další zastávka nemůže být nikde jinde, než v Plzni. Letos opět volíme restauraci na Parkáně. Hlavním důvodem je parkování toho našeho kolosu .

A kousek procházkou do centra. Po dobrém obědě jdeme zkontrolovat kašny a hledáme místo na dobrou kávu a zákusek. Jak v restauraci, tak v kavárně ihned holky dostaly misku s vodou.

Fotogalerie
Pokračování
Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Šumava 2021 poprvé

Rozhodli jsme se cestovat podle počasí a proto při obědě v Rakousku padlo rozhodnutí vyzkoušet kemp u Lipna U Kukačků. Ve FB skupině karavanistů má dobré recenze, tak uvidíme.

Přijíždíme odpoledne za slunečného počasí. Hned na recepci nás čekalo překvapení. Manželský pár před námi, informoval, že není očkovaný ani nemá test. Na web stránkách kempu je uvedeno, že ubytovat se mohou pouze lidé očkovaní, ti co covid prodělali a ti co mají negativní test.  Přesto je do kempu pustili. To co by se v zahraničí nestalo, je v česku běžná situace. 
Bydlení jsme postavili skoro na samém konci kempu. To jsme ale netušili, že pro vodu a do sprch to bude slušná procházka. Jsme v ČR a tak si uvědomujeme, že nemůžeme nechat nic venku bez dozoru. To nás trochu stresuje. Ani jsme netušili, že v noci v kempu budou vykradeny nějaké stany. Obezřetnost na místě. Smutná to záležitost.
Hodnocení : 
Kemp má písčité pláže a pláž pro psy, i když ty se stejně můžou koupat všude. Pozvolný přístup do vody a Lipno čisté, skoro jako jezera v Rakousku. 
Jde objednat ranní pečivo a obědy v místní restauraci nás neurazily. 
Na venčení a procházky tam moc možností není. Po cyklostezce doprava, nebo pro změnu doleva.
Čistota a stav sociálního zařízení celkem slušná. Sprchy na žetony 20 Kč. Co ve sprchách přímo nesnáším je igelit místo dveří. Vytknout se musí také neexistence odpadkových košů. Není tam ani jeden v celém kempu. A tak otázka kam se psím pokladem? Sáčky na psí bobky ani nekomentuji. Ty jsou v českých kempech velmi zřídka.

Zůstáváme pár dní a odjíždíme v době, kdy jsou hlášeny silné bouřky. Ty nás líznou v Českých Budějovicích. Ujíždíme a zdá se, že opět nám počasí vyjde.

Pokračování
FOTOGALERIE

Rubriky
2021 Cestovatelský deník Kam se psem Rakousko

Rakousko 2021

Když jsme se v Itálii rozhodli, že cestování ještě nekončí a zakempujeme v Rakousku, vybrali jsme Ideal Camping Lampele am Ossiaher See.  Bez rezervace  na telefonní dotaz zda je volno a zda akceptují psy. Máme rádi jistotu. Do kempu jsme dorazili odpoledne. Na recepci chtěli vidět Covid pas. Roušky pro všechny vnitřní prostory a podepisujeme dokumenty, že s tím souhlasíme.
Asi není nutné popisovat kvalitu čistoty a množství sociálního zařízení, teplé vody zdarma. To je prostě ve většině zahraničních kempů standard.
Místo jsme si mohli vybrat. Kemp není přeplněný. Předpověď počasí je přibližně  stejná jako byla v Itálii. 

Kemp disponuje oploceným venčícím prostorem pro psy. To známe z Itálie a je to fajn, že zde může být pes bez vodítka. V kempu jsou i psí sprchy. Co nás ale překvapilo, že pes v kempu nesmí do jezera s tím jsme se už setkali i v Německu. 
Druhý den jsme vyrazili na výlet v domnění, že se holky budou moct někde vykoupat. Bohužel, všude kolem jezera ploty nebo nepřístupný terén. To nás zklamalo a tak porušujeme zákaz koupání, aby se holky alespoň trochu namočily.

Zavítali jsme i do baru, který jsme náhodně na břehu jezera objevili. Před samotnou objednávkou nám přinesli sešit s prosbou abychom napsali svá jména a telefonní kontakt. Další covidové opatření. My to chápeme jako nutnost a tak nás to nijak neuráží.

V kempu jsme si parádně odpočinuli, procházky po okolí, posezení v baru a místní restauraci, ale i v klidu u karavanu. Bylo tu poměrně dost psů a sympatičtí kempaři. 

Pomalu přemýšlíme kam dál, zpět domů se nám ještě nechce. Ale tady podle předpovědi má být 35ºC a to bez namočení holek by bylo pro ně nepříjemné a ani na dlouhé procházky by to nebylo vhodné.
Balíme, nakupujeme v místním Lídlu potraviny na přežití dalšího týdne a vyrážíme, ještě nevíme přesně kam. 
Zatím směr oběd v nějaké restauraci. A ani tady nás to nepřekvapilo. U vstupu chtěla obsluha vidět covid pas a u každého stolu se každý návštěvník musel zaregistrovat. 
Najedli jsme se a vyrážíme.
Rozhodli jsme se směr Česká Republika.

Fotogalerie
Pokračování

Rubriky
2020 2020 výlety Cestovatelský deník Kam se psem

2020 Toulání Vysočinou

Cestu na Vysočinu jsme naplánovali poměrně dost přesně. Hlavní důvod tohoto směru byla návštěva štěňat fenky z našeho odchovu Coffee Amorevita a současně posbírání bodů do „strakaté turistiky“.
Předpověď počasí byla nevalná a bohužel se vyplnila. 
Vyjíždíme v pátek ráno a první zastávkou bude Humpolec, návštěva památné desky Hliníka, co se přestěhoval do Humpolce. Na místě je i   Hujerova švestička.

Další zastávkou je Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou a návštěva štěňat.

Pokračujeme na CHKO Ždárské vrchy. Pěkná procházka lesem za občasného bouření. Nic moc. Potřebujeme dojít až k ceduli, co CHKO značí. Začínám mít pocit, že překonávám sama sebe. Kupodivu Tessy bouřku neřeší a šlape. Došlo i na doplnění tekutin u studánky.

Počasí se nám stále kazí, vypadá to na trvalý déšť a my máme v plánu dnes ještě Devět skal. Při příjezdu na parkoviště se otevřelo nebe a padaly kýble vody. Váhali jsme. Vrátit se, nebo počkat? Turisté, co se vrací, na vrchol nedošli a ti co došli převlékají i spodní prádlo. Po pravdě řečeno, když už mám něco v plánu chci to dokončit. Ale ne za každou cenu. Jde o psí holky, hlavně důchodkyni Tessy. Přemítáme a mezitím uplyne víc jak hodina. Není zde žádný signál gps, nefunguje ani telefon. Průtrž mračen se konečně mění v drobný déšť a my vyrážíme. V cíli se holky rády schovají pod přístřešek.

Najednou, jakoby se změnil svět. Neprší a tak vyrážíme ke skalním útvarům.

Paráda! Nádhera! není co dodat. Vydáváme se zpět a stále neprší. U bydlíka se snažím holky vysušit a opět začíná bouřit a přímo nad námi. Sedáme a jedeme směr tábořiště Medlov. Tábořiště nás to zklamalo, neposekaná tráva a není volná žádná přípojka na elektřinu. Rozhodli jsme se pokračovat do kempu Pod Hrází, Sykovec.
Kemp je poměrně plný a těžko se hledá místo pro obytné auto. Je to kemp víceméně pro stanaře, nebo malá auta. Nakonec máme kliku, našli jsme perfektní místo přímo u jezera. Sice jsme se museli procedit mezi dalšími karavany po velmi vodou nasáklém povrchu, ale parkujeme a jsme happy.

Příjemná večerní procházka a odpočinek s výhledem na rybník. Co víc si přát? Po tom náročná dni to byl super relax.

Druhý den vyrážíme po zelené a máme v plánu obejít oba dva rybníky : Medlov a Sykovec. Ze značené cesty jsme museli několikrát sejít a hledat příznivější cestu. To se většinou povedlo, ale stejně jsme šli tak polovinu okruhu bahnem. Už jsme to i celkem vzdávali a nechali holky to bahno projít, bylo to nekonečné a na jednom místě jsme museli holky přenést. Bahno bylo hodně hluboké a aby se dalo projít byly místy naházené klacky. 

Holky jsme natolik utahali, že po návratu zbytek dne prospaly. Počasí nám přálo a promáčený trávník konečně vysychá. Holky se na večer dobrovolně smočily v rybníku a bylo vidět, že si to užívají. Odpočinková procházka po pláži byla vynikající i pro nás.
Cestu zpět jsme opět pojali turisticky a navštívili, několik míst. Jako první:
Rybník Vrkoč, Netín
Zaparkovali jsme na soukromé cestě a vydali se hledat místo, odkud je pohled přes rybník na kostel. 

Zřícenina Orlík, Humpolec
Stavíme na parkovišti a jdeme mírně do kopce po žluté, ca 1 km. Cestou koukáme kolik se tu těží dřeva. Polomy nebo kůrovec.

Pokračujeme do Haškovi Lipnice a hledáme zříceninu Bílá Věž.

Další zastávkou je  památník odposlechu v Lipnici :  část Ústa pravdy.  Parkování  pro obytné auto se hledalo těžko, ale podařílo se přímo na vstupu před jednou zahradou. Se souhlasem majitelů

Pokračujeme na zříceninu Tvze Proseč.

Poslední zastávka byla tak trochu hlavolam. Zřícenina Tvrze Speřice, Jiřce, byla k nenalezení. Jak se ukázalo díky rekonstrukci silnice. Nebyl k ní přístup a byla celá zarostlá nálety. Našli jsme ji čistě náhodou.

Poslední fotka byla ještě za sluníčka, i když se začínal zvedat vítr. Sotva jsme sedli do auta, tak začala průtrž, bohužel silná, podle předpovědi. My máme ale naše plány zrealizované, tak se vydáváme směr domov.
Celá fotogalerie zde :