Rubriky
2020 2020 výlety Cestovatelský deník Itálie Turistika Veneto

2020 Itálie v rouškách

Na cestování srpen/září jsme byli už hodně nadržení. Díky nařízením, restrikcím a uzavírkám hranic, jsme do posledního okamžiku nevěděli, jestli opravdu odjedeme. Jen jsme doufali a tak bydlík byl připraven v plné polní.
Se smíšenými pocity, konečně vyjíždíme. Počasí nám přeje, jen předpověď na další dny je nevalná. 
Vyrážíme klasickým směrem na Budějovice a následně Dolní Dvořiště. V Budějicích pořádně vyvenčíme holky a míříme na vodní nádrž Římov a zříceninu tvrze Tichá. To abychom získali další body do Strakaté turistiky.
Fotogalerie zde

Před 19 hod dorážíme na hranice Dolní Dvořiště. Tankujeme za příznivou cenu 55 l nafty – Kč 24,90/l. 
Na Rakouských hranicích nejsou žádné kontroly, a tak pokračujeme bez zastávky. Cesta pěkně ubíhá. Projíždíme Linz, Salzburg a stavíme na Landzeitu Tavernalm. Rychle vyvenčíme holky a uleháme ke spánku. Není tu oproti minulým letům, kdy parkoviště bývá plné, moc obytek. Spíš pouze pár. Místo, ač u dálnice je celkem klidné a nic nás v noci nebudí.
Ráno se probouzíme do pěkné mlhy, ale je stále teplo. Posnídáme na benzínce, kde vstup je povolen pouze v rouškách. Místa k sezení jsou rozdělená tak, aby snídající byli co nejdále od sebe. Ač holky vždy v Rakousku bereme na benzínky sebou, tentokrát jsme je nechali v autě. Fotogalerie

Z Landzeitu vyjíždíme v 7,25 a máme v plánu se toulat. Je mlha proto jedeme po dálnici. Zaplatíme tunely v Rakousku Eur 12,50. Zase podražili. V roce 2019 to bylo Eur 12,00. Až do Villachu bez pauzy. Tankujeme u stejné pumpy, jako každý rok. Cena za naftu je oproti roku 2019 levnější. Zatímco vloni jsme tankovali za Eur 1,569/l, v letošním roce Eur 1,47/l. Počasí nám přeje a tak projdeme holky po okolí. Máme před sebou vidinu prvního italského kafe. Přejíždíme Rakousko-Italské hranice a stavíme u autogrilu Campiollo. To, že musíme vejít dovnitř s rouškou nás nepřekvapilo. Co ale byl šok. Káva v papírovém kelímku. I tady se ten Covid podepsal. No něco na tom jednorázovém nádobí je, jen to kafe z kelímku chutná poněkud jinak.

Check in v kempu je od 15 hod, rozhodneme se sjet z dálnice a projet si neplacené silnice. I ty jsou v Itálii ve velmi dobrém stavu, cesta příjemně ubíhá. A že je na co se dívat.
Do Cavallina přijíždíme ve 13 hod, což je přesně čas na oběd. Naše cesta míří do nám známe oblíbené restaurace Alla Fattoria. Bohužel venkovní sezení je zavřené, protože očekávají  silné bouřky. Do vnitřních prostor se nám moc nechce a tak jsme udělali kompromis. Akceptujeme vnitřní otevřený prostor. Jídlo, jako vždy nezklamalo. I holky si to užívají, konečně vidina stylu „kavárenský povaleči“ . Určitě už jsem v nějakém příspěvku psala, že Tessy najde hospodu pokaždé. Občas zapustí i všechny čtyři a chce za každou cenu dovnitř. Pozn. Vstup do restaurace pouze v rouškách. Sundat se dá  u stolu. Jakmile člověk vstane musí si ji opět nasadit. Personál má roušky rovněž. Fascinující čistota je všude kolem dokola.

Z restaurace míříme do místního supermarketu. Opět do stejného jako vždy – Ali Supermerkati – a děláme nákup na cca na týden. Klasika při vstupu. Rouška, desinfekce a jednorázové rukavice. Ne, že bychom si měli v plánu týden vařit, když jsme v Itálii. Přesto, nevíme jaká bude situace, a tak kupujeme něco na večerní grilování, zeleninu, sýry, salámy v dostatečném množství. 
Na check in v Dog campu, Cavalino – Treporti  jsme přesně v 15,00. Tak nějak to vyšlo. Dostáváme parcelu, kterou jsme požadovali, takže spokojenost a stavíme, přibližně jako vždy a všude. Navíc proti česku máme ještě ohrádku.

Máme postaveno a míříme na pláž. Zjišťujeme, že oproti loňsku zde přidali venčící plochu pro psy, zvětšily prostor pro psí slunečníky, díky rozmezí a také díky tomu, že je jich o něco víc, než v předešlých letech. Zavedli donášku jídla z několika restaurací až k bydlíku. Jinak vše při starém. Počasí se bohužel naplnilo, jsou silné bouřky, moře je hodně rozbouřené a to vše vydrží až do středy. Poté se počasí umoudří a je přesně podle očekávání. Žádné vedro, slunečno po celý den. Protože nám chybí červnová Itálie, rozhodli jsme se pobyt prodloužit. Podařilo se to asi na poslední chvíli. Jakmile se změní počasí kemp se plní, dokonce i lehátka na pláži jsou letos zaplněná, to se nám ještě také podařilo zarezervovat. Poté, plno v kempu i pod slunečníky. Trochu se změnila klientela. Vždy tu bylo hodně Němců, Rakušáku a pomálu jiných národnosti. Letos tu přibylo hodně Italů. Čechy jsme v psí části nepotkali.
Život v kempu byl o poznání jiný. Díky rouškám, díky situaci moc diskusí s neznámými nebylo. Lidi se nesrocovali. V umývárnách, ve sprchách a na ostatních servisních místech většinou nikdo. I na WC se chodilo s rouškou, umývárna nádobí s rouškou a restaurace a bary rovněž. Jak uvedeno, sundat se dala až u stolu. Všude dokonale čisto. restaurace nakonec v pohodě, chodili jsme na obědy skoro každý den. Snídaně a večeře byly z našich nakoupených zásob. Odhadli jsme to celkem dobře vydržely, až do konce pobytu. Kromě pečiva a dalších maličkostí, které je možné koupit přímo za psí části kempu.
Moře a koupání jsme si nakonec docela užili. Nejhezčí byla rána a večery na pláži. Málo lidí, perfektní vzduch. Fotogalerie

Bohužel všechno jednou končí a tak balíme. Nespěcháme a opět se rozhodneme na pomalou cestu směr domov. Trochu nás ještě zpomalí nabouraný sloup od wify, který byl na hranici naší parcely. Přece jenom máme větší auto a parcela je ohraničena stromy. Dost těžko se nám vyjíždělo. Naštěstí to odnesl jen zadní blatník a žárovky. Ty jsme u pumpy koupili a vyměnili. Blatník olepili páskou a vyrazili na nákup, tentokrát zásoby domů a poté na pozdní oběd do Jesola. Nasadili jsme roušky a vstoupily do Pizzeria Piave.  Naposledy perfektní italské jídlo, víno a káva s tiramisu. 
Z Jesola vyjíždíme před 15 hod a máme namířeno na poslední italské kafe u pumpy a pak rovnou na hranice.
Na Rakouských hranicích byla uzavřená dálnice a vše svedenou mimo, kde stála hraniční kontrola. Každé auto zastavili a dotaz zněl, odkud jedeme. Itálie, co do covidu, je v pohodě a my můžeme pokračovat. Trochu ještě sjedeme z dálnice a projedeme rakouské vesnice a pak na přenocování k Mondsee. Dojiždíme už celkem pozdě, proto se rozhodneme zůstat na Landzeitu. Noc za moc nestála, všude spousta kamionů a ty dělaly celou noc velký rámus. 
Následující den vjíždíme zpět do ČR kolem 10 hod. ráno. Rozhodneme se ještě navštívit Zříceninu hradu Pořešín. Bohužel je září a areál je uzavřen. 

Fotogalerie : Rakousko, Itálie
Fotogalerie : Toulání po zříceninách

Rubriky
2020 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník

Cesta na severozápad 4.díl

Příspěvek by se měl spíše jmenovat „Závěr srpnového cestování“. Budu zde popisovat trasu zpět. Z původně plánovaných dvou jezer, jsme navštívili dvě jezera a jednu přehradní nádrž. To pro nás znamenalo změnu plánovaného itineráře při sbírání bodů do strakaté turistiky.
Protože jsme skončili blízko západních hranic, rozhodli jsme se navštívit ještě západnější bod republiky. Konkrétně  Cheb
Špalíček – náměstí Cheb
Z kempu Baldi vyjíždíme po 8 hodině ranní a v Chebu na náměstí tou dobou není ani noha. Podle předpovědi mají být opět vysoké teploty a tak většinu cesty chceme zvládnou do času oběda. 

Další zastávka je stále v karlovarském kraji, Stará voda a zřícenina kostela sv. Jana Křtitele.

Pokračujeme do Hamrníků ke zřícenině zámku Hamrniky. Harmonický zámek je jedna z nejstarších staveb v blízkosti Mariánských lázni. V současné době je v desolátním stavu

Z Hamrníků jedeme směr Plzeň a první zastávka je u zříceniny Hradu Litice. Trochu nám to zkomplikovala uzavírka silnice a mapy.cz nás vedli přes soukromý pozemek.

Pokračujeme k přehradní nádrži České údolí, na řece Radbuza.

Odtud rovnou do Plzně na dobrý oběd a nefiltrovanou Plzeň, pochopitelně řidič si dal nealko. 

Po obědě hledáme vstupní bránu do Prazdroje. Je poměrně horko a na městské dlažbě až nepříjemně. 

Zvažujeme rychlý návrat domů, ale nakonec se rozhodneme ještě navštívit zámek Zbiroh. Vstupní branou na parkoviště raději neprojíždíme, bylo by to zase tak akorát na šířku a výšku. Parkujeme před vstupní branou. Doufali jsme, že si v místní restauraci doplníme hladinu kofeinu, ta ale byla plná, žádné volné místečko. Zkoušíme ještě občerstvení, ale tam kromě zmrzliny a limonády nemají nic jiného.

Pak už sedáme do auta a míříme rovnou domů. A už teď se těšíme na další výjezd.

Fotogalerie z celé naší cesty na severozápad

Rubriky
2020 výlety Čechy Česká Republika Turistika

2020 Toulky Jihočeský kraj

Toulky směr Jižní Čechy jsme plánovali dlouho. Jednak z důvodu, že mnoho míst je naše srdcovka a také nás láká zastavení na chalupě.
Ale jak už to ten život nastavil, že pokud máte něco přesně naplánovaného, je všechno jinak, tím pádem se nám poprvé podařilo sáhnout na úplné dno a to i bohužel to psí. Při náhledu do aplikace jsme celkem, kromě našlapaných km, vystoupaly 22 pater. To nebylo to nejhorší, zato sestup byl unavující a vyčerpávající.
Naše první zastávka je ještě ve Středočeském kraji, okr. Benešov.
Zřícenina tvrze Martinice

O pár km dál navštěvujeme 
Zříceninu tvrze Kouty

Na rozdíl od první navštívené zříceniny, toto místo nás uchvátilo, upravené okolí, rybníky a tak vyrážíme na kratší procházku po okolí.
Další zastávka už je Jihočeském kraji.
Zřícenina hradu Borotín
na konci vsi, kolem polorozpadlé domy a bylo zde takových aut, že nás to chvíli  překvapilo. Po chvíli jsme zjistili, že je tu svatba. Přesto jsme zříceninu měli možnost projít a udělat pár fotek.hezké místo a udržovaná zřícenina.

Kozí Hrádek
I zde je avizovaná svatba, ale na prohlídku nás ještě pouští, cena 6OKč za dva dospělé a dva psy. Koukáme i po okolí, hodně změnila dálnice, ale stará dobrá hospoda je stále na svém místě a ve stavu v jakém byla v naší době.

Další zastávka Tábor, Žižkovo náměstí.
Není kde zaparkovat, náměstí je přelidněné, restaurace a kavárny přeplněné. Je nám jasné, že tady se nenajíme. Svatba se chystá i zde a tak parkujeme mezi jejich auta. 

Ještě zkoušíme projít přilehlé ulice centra. Všude je hodně lidí a všechny kavárny plné. Padlo rozhodnutí opustit Tábor a nasměrovat se na.
Zříceninu hradu Příběnice

Dalším cílem byla Samota Strakáčov
Velmi pěkné a upravené okolí, které stálo za procházku

Odtud na Javorovou skálu
Nezapomněli jsme holky vyfotit u tábora, který znají se setkání ČSP.
Samotný výškový bod jsme nemohli najít, a nebyli jsme sami, kdo ho hledal. Nakonec jsme ho objevili za plotem, ale na fotkách vidět není

Zřícenina hradu Zvěřinec
Říká se „nejlepší nakonec“. V našem případě to bylo naopak „nejhorší nakonec“. Zvolili jsme špatnou cestu, díky tomu, že nám došla baterie v obou mobilech a tím pádem stoupání velmi nepřívětivým terénem. Nahoru to sice bylo únavné, ale dolů měla už měla Tessy problémy a vlastně pro všechny to bylo vyčerpávající. Sáhli jsme si na dno. 

celá fotogalerie https://www.zonerama.com/AdessoPhoto/Album/6408886

Rubriky
2020 výlety Turistika

Výletíme 5

Květen 2020 

  • Scanzen, Kouřim
  • Zřícenina cisteriackého kláštera
  • Zřícenina kostela všech svatých
  • Chrám sv. Barbory, Kutná hora
  • Zřícenina hradu Sion
  • Zřícenina letohrádku Belvedér a kaple sv. Jana Křtitele
  • Zřícenina Hradu Buštěhrad
  • Lány
  • Křivoklát
  • Zřícenina hradu Jenčov
  • Karlštejn
  • Zřícenina hradu Karlík

Situace s Covidem se sice trochu uvolňuje, ale pořád platí určitá omezení. To je vlastně náš důvod cest po zříceninách. Nikde nejsou davy. Uvědomujeme se, že za normální situace bychom určitá místa nikdy nenavštívili a ani po nich nepátrali.
Protože už jsme vyčerpali veškeré výlety v blízkosti našeho bydliště, museli jsme trochu dál. Tentokrát na Kolínsko a Kutnohorsko.
Zrícenina letohrádku Belveder a kaple sv. Jana Křtitele

Zřícenina hradu Sion

Chrám sv. Barbory, Kutná Hora

Zřícenina kostela Všech svatých

Zřícenina Cisteriáckého kláštera

Scanzen Kouřim

Další výlet jsme zahájili 
Zříceninou hradu Jenčov
Hned u prvního cíle jsme poznali, že situace s Covidem se uvolňuje. Před námi bylo několik skupinek a tak jsme museli čekat, abychom dodržovali přikázaný odstup. No, k něčemu to dobré je. Za normální situace bychom neudělali fotku bez ostatních turistů. Procházka ke zřícenině byla příjemná, od auta cca 1 km a holky se několikrát smočily v potoce. 

Další zastávka byla
Hrad Křivoklád
Parkoviště u benzinové pumpy za 80 Kč. Ostatní parkoviště byla stále zavřená. Stejně jako hrad.

Pokračujeme do Lán. Cílem je vyfotit 
Zámek Lány
Obora je pro veřejnost zavřená a vrata, kterými by mohlo být více vidět zakrytá dřevěnými deskami. V této době tam je ukryt prezident Zeman, ale soudě podle prázdných strážních budek, tam asi momentálně nebyl. A tak chvíli hlídaly holky, co kdyby tam byl?

Poslední zastávkou byla
Zřícenina hradu Buštěhrad
V místě je novější zástavba. My jsme fotili bránu při severozápadním nároží hradu.  Pod branou je běžný provoz. Byli jsme překvapeni kolik aut v momentě, kdy jsme se snažili holky vyfotit tou bránou projelo. Holky jsme museli několikrát dát stranou a pak je zase aranžovat. Což se moc nedařilo.

Ještě před úplným rozvolněním pohybu, který má nastat společně s tzv. „chytrou karanténou“, vyrážíme na Karlštejn. Chceme ho ještě projít bez lidí. Na parkovišti je asi 6 aut, přesto 100 Kč parkovné se platí. Hrad je zavřený, ale se psy bychom tam stejně nesměli a tak si ho celý obejdeme a nafotíme. Byla z toho pěkná procházka liduprázdnou silnicí k hradu a cestou zpět jsme to vzali druhou stranou okolo.

Cestou na Karlštejn jsme zdolali :
Zříceninu hradu Karlik
Historie uvádí, že hrad snad založil Karel IV. V současné době je zřícenina chráněna jako kulturní památka ČR a vidět můžete pouze zbytky zdiva a val. Leží nad Kralickým údolím, jde se celou cestu do kopce lesem. Krásná procházka přírodní rezervaci.

Rubriky
2020 výlety

Výletíme 4

Duben 2020 – pokračuje situace z března, i když po počátečním šoku jsme se už trochu oklepali.  Covid 19 dál omezuje volný pohyb obyvatel. A nově přikazuje nošení roušek mimo domov. Pohyb v přírodě je doporučován. Nějakou dobu jsme se opravdu drželi jen na zahradě, ale pak nám z toho, mírně řečeno, začalo hrabat. Rozhodli jsme se v rámci dodržování všech doporučení vyrazit po zříceninách i v tomto období. Zjistili jsme, že vlastně potkáváme daleko méně lidí, než při venčení holek v naší vísce.
Všechna data omezení, příkazů a pokynů se neustále mění. Pamatovat si každou změnu opravdu je dost složité. Podstatné je, že od nějakého data sportovci (běžci, cyklisti) roušku mít nemusí. Sice bychom se mohli považovat za běžce, protože holky chodí dost rychle. Přesto roušky odkládáme pouze v případě, kdy nikdo jiný se kolem nás nepohybuje. Na jednu stranu ohleduplnost a na tu druhou pud sebezáchovy. 
Tady jsou naše výlety 

  • Praha, Karlův most
  • Kamýk nad Vltavou
  • Zřícenina hradu Vrškamýk
  • Zřícenina zámku Dubenec
  • Zřícenina mlýna Plechhamer
  • Zřícenina zámku Zvířetice
  • Zřícenina hradu Michalovice
  • Zřícenina hradu Starý Stránov
  • Zřícenina hradu Dražice
  • Zřícenina zvonice, Mečeříš
  • Vodní nádrž Slapy
  • Zřícenina hradu Kožlí
  • Zřícenina kláštera Benešov
  • Zřícenina hradu Zlenice

30.4.2020 jsme vyrazili na :
Karlův most
Nemohli jsme si nechat ujít ještě parkování v Praze zdarma a vidět Karlův most a Kampu poloprázdné. 

23.4.2020 došlo k dalšímu uvolňování. Platí, že nadále musíme nosit na veřejnosti roušky a u sportování a v přírodě, pokud udržujeme odstup, rouška být nemusí. To je pro nás podstatné. Krásné počasí nás vylákalo do přírody a naplánovali jsme delší procházky s tím, že při přejezdech budou holky odpočívat.

První zastávkou byla :
Vodní nádrž Kamýk nad Vltavou
Procházka po louce bez lidí a holky se na malé plážičce smočily. Přestože vodu moc nemusí, vrhly se obě do vody velmi rychle. 

Kousek od přehrady se nachází :
Zřícenina hradu Vrškamýk
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1186, zánik hradutěsně po roce 1306 z důvodu statické poruchy obvodových zdí zadního hradu. Jako pustý je však zmiňován až od roku 1569. Styl goticky. Nachází se v odpočinkovém areálu v podhradí. Na vstupu do areálu stojí vyhlídková věž. My opět nepotkali nikoho a celý areál jsme si vychutnali bez lidí.

Zřícenina zámku Dubenec
Tady jsme trochu hledali. Zámek byl postaven v roce 1755 v areálu hospodářského dvora, který využívalo v druhé pol. 20. století JZD. Zanedbání údržby vedlo k postupnému chátrání zámku. V současné době se nachází v areálu vrakoviště aut.

Poslední zastávkou byla romantická procházka přírodou podél říčky Kocáby, kde holky opět zastavily na koupačku.
Zřícenina mlýna Plechhamer
V roce 1698 zde byl postaven hamr na výrobu plechu,později byl přestavěn na mlýn, který fungoval do roku 1931, kdy vyhořel.

Zřícenina zámku Zvířetice
Zvířetice jsou zřícenina renesančního zámku přestavěného z původního gotického hradu nad vesnicí Podhradí. Od roku 1967 je chráněná jako kulturní památka. My jsme ji našli v době úprav a vstup do zříceniny byl zakázán. Místo nás uchvátilo a velkou roli hrálo to, že jsme tam potkali jen 4 lidi. Vzhledem k tomu, že u zříceniny je hotel, za běžného provozu by zde asi bylo lidí hodně. Dokonce jsme po dlouhé době odložili na moment roušky.

Zřícenina hradu Michalovice
Zřícenina nad řekou Jizerou založená v druhé polovině 13. století, chráněná jako kulturní památka. Vstup je zpoplatněn. V současné době obehnán plotem a nepřístupný, pravděpodobně kvůli době coronavirové.

Zřícenina hradu Starý Stránov
Nachází se nad levým břehem řeky Jizery. Ze dvou stran chráněn strmými svahy. První zpráva o hradu pochází z roku 1297. Přístupní je pouze zeď, odkud je vyhlídka do kraje. Z větší části je zřícenina obehnána rodinnými domky.

Zřícenina hradu Dražíce
Nachází se nad pravým břehem řeky Jizery. První zmínka pochází z roku 1264. Sloh gotický. Zánik koncem 16. století. Od roku 1958 je zařazen jako kulturní památka. Přístup je ze soukromého pozemku, který nám v té době připomínal smetiště.

Zřícenina zvonice Mečeříš.
Torzo zvonice, kostel a památná lípa. Hezké klidné místo.

Vodní nádrž Slapy
Slunečné počasí a my vyrazili směr Slapy. Smutný pohled, ale pro nás opět vynikající. Žádní lidé. Prázdné parkoviště a zavřený kemp. Procházka, kolem Vltavy jak má být. Musím říct, že na ta prázdná místa se lehce zvyká a určitě mi to bude chybět.

Zřícenina hradu Kožlí
První zmínka o hradu pochází z roku 1318. Sloh gotický. Příjemná procházka lesem podél potoka. Cestou jsme potkávali poměrně dost, na současnou dobu, lidí a tak došlo k zakrývání, nosu a úst. 

Zřícenina minoritského kláštera Benešov.
Zřícenina se nachází přímo ve městě. Naštěstí silnice vede až k ní a nebylo třeba chodit městem. Celá akce proběhla stylem vyndat holky, vyfotit, naložit a odjed.
Založen byl podle kroniky v roce 1247.

Rubriky
2020 výlety Turistika

Výletíme 3

Turistika březen 2020
  • Zřícenina kaple sv. Vojtěcha
  • Zřícenina hradu Tětín
  • Zřícenina hradu Žebrák
  • Zřícenina hradu Řebřík
  • Zřícenina hradu Valdek
  • Zřícenina hradu Liběhrad
  • Pozůstatky hradu Jevín
  • Zřícenina Egyptského pavilonu
  • CHKO Kras, Křivoklátsko, Brdy

Třetí březnový víkend už platil (13.3.2019) nouzový stav kvůli pandemii COVID 19 a tím pádem zákaz vycházení mimo bydliště. Na nějakou dobu se toulání po zříceninách muselo zastavit

Druhý březnový víkend jsme měli trochu ambiciosnější plány. A sice navštívit 5 zřícenin a k tomu 3x CHKO : Kras, Křivokládsko a Brdy. 
První zastávkou byla:

Zřícenina kaple sv. Vojtěcha

Původně to byla osmiboká barokní kaple z roku 1714. Nachází se v obci Bublovice uprostřed polí.

Dalším místem byla 
Zřícenina Hradu Tetin

Zřícenina hradu Žebrák

Zřícenina hradu Řebřík

Zřícenina hradu Valdek

První březnový víkend byly teploty kolem 10ºC.  Bláznivé zimní počasí tohoto roku, přeje turistice. Sníh v nížinách jsme neviděli, zato už se probouzí příroda do jara. 
V neděli krásně svítilo sluníčko a počasí bylo na mikinu. Dobrý důvod vydat se za dalším úlovkem do strakaté turistiky. První v plánovaném pořadí byla :

Zřícenina Egyptského pavilonu

Zřícenina je součástí Veltruského parku. Pavilon byl vystavěn v roce 1820 a nazývá se také egyptský kabinet. Součástí Egyptského kabinetu je rovněž most se sfingou.

Další cesta nás vedla na :
Pozůstatky hradu Jevín
Od počátku jsem měla divný pocit a ten byl správný. Zaparkovali jsme vyndali holky a rozhlídli se kudy vede ta červená. Vedla do kopce kolem rozestavěného domu a první překážka byla vykopaný přívod pravděpodobně na nějaký odpad. To byl ovšem jen začátek. Cesta pokračovala do strmého kopce po bahně a listí. System dva kroky vpřed a jeden uklouzly vzad. Ještě, že holky dostatečně táhly. Bez nich bychom cestu nezdolali.  Celou dobu mi v hlavě jela otázka : jak se dostaneme dolu. Konečně jsme nahoře a cesta je celkem po rovině. Našim úkolem je najít místo, kde hrad Jevín stál, protože podle obrázků po něm nezůstal ani kámen. Naštěstí turistická červená a značení hradu nás dovedlo až na místo. 

Dnes hrad Jevín připomínají pouze terénní náznaky. Hrad stával na skalním výběžku nad obcí Jeviněves a byl založen někdy ve 13.-14. století. 

Dalším cílem byla :
Zřícenina hradu Liběhrad
Ten se nachází na vrcholu prudké skály nad řekou Vltavou. Hrad pochází pravděpodobně ze 13. – 14. století. Zříceninu významně poškodila stavba železnice  v 19.sloletí.

Rubriky
2020 výlety Turistika

Výletíme 2

Seznam míst únor 2020
  • Zřícenina kaple Bohnice
  • Zřícenina tvrze Dubeč
  • Zřícenina hradu Květnice
  • Pozůstatky tvrze Sulice
  • Ulice Strakatého Praha 5
  • Baba, Praha 6
  • Libušina Lázeň, Praha
  • Vyšehrad, Praha

Zřícenina kaple Bohnice a hřbitov bláznů

Vydali jsme se do Bohnic jednoho větrného dne, kdy obloha byla zatažená. Právě proto na nás hřbitov působil tajemně, až depresivně. Prošli jsme vyšlapanými cestičkami a urychleně jsme se vrátili na centrální cestu. Sem tam byl vidět propadlý hrob a to nebylo nic pro holky. I ony byly takové divné. Vzpamatovaly se až u samé kaple, kdy došlo na focení. Ochotně zapózovaly a k východu se hrnuly svižným krokem.

Hřbitov s kaplí byl vystavěn během roku 1909 a byl určen pro pohřbívání pacientů z ústavu. Kromě kaple s márnicí je zde ještě mohyla, která byla vystavěná na památku vojákům a obětem 1.světové války, zesnulým v průběhu hospitalizace v ústavu.

Na hřbitově se dochovalo několik náhrobků, asi čtyři. Na některých byly květiny a je vidět, že jsou některé udržované, ty jsme napočítali dva. Hřbitov dnešní doby je spíše zpustlým parkem porostlým břečťanem. Škoda.
Musím říct, že ač je většina zřícenin, co jsme viděli neudržovaná, žádná z nich na nás nezapůsobila takovým depresivním dojmem.

Zřícenina tvrze Dubeč
Do Dubče jsme jeli s úmyslem pěkné procházky a ulovení bodu do strakaté turistiky za další zříceninu. Celý areál, kde se nachází zřícenina je pěkně upravený.

Procházku jsme plánovali, dojít k rybníku. Jen jsme si předem nezjistili, že je již několik let vypuštěný a revitalizace, s termínem dokončení prosinec 2018, není  ještě dokončená. 

Zřícenina hradu Květnice
Podle fotografii se dochovaly zbytky obvodových zdí. Tak trochu už jsme byli připravení na to, co máme hledat a zároveň na informaci, že je vstup nepřístupný. Přesto jsme našli a dostali se tam, kam jsme chtěli.

Vzhledem k tomu, že honit se za zříceninami není až tak úplně ten hlavní cíl. Snažíme se pokaždé najít místo na pěkné venčení, procházku. Květnice byla pro nás i pro holky doslova bomba. Upravená vesnice  u Mlýnského rybníku. Holky byly nadšené.

Pozůstatky tvrze Sulice
Sulice dáváme napodruhé. Není tam totiž vůbec nic. Na místo dorážíme podle map.cz a popisu, kde se místo nachází. V roští :
Původně tvrz stálá ve snížené části terénu mezi rybníky. To místo jsme našli, jen je škoda, že na místě není žádné označení. 

První únorový víkend jsme lovili body do Strakaté turistiky v Praze. Zaměřili jsme se na úžasné vyhlídky na naše hlavní město. V sobotu jsme vyrazili na Vyšehrad.

V neděli jsme zvolili Prahu 6 směr Tichá a Dolní Šárka a Zřícenina Baba. Otevřená vyhlídka na Prahu je uchvacující. A mě vždycky nad foceným objektem fascinuje obloha. Fotím mobilem a tak se raději kocháme, protože výsledek nebude takový, jaký vidíme v ten daný moment.

Holky začaly tak trochu bojkotovat focení a dávaly jasně najevo, že by raději běhaly a tak udržet je společně na jednom místě byla tak trochu vyčerpávající záležitost. 

Domů jsme se vraceli přes Prahu 5 – Košíře a vyfotili holky v ulici Srakatého. Tady nás napadlo cosi asi ty lidi myslí. Přijede auto, vyhodí psy pod ceduli s názvem ulice. Vyfotí, naloží psy zpět do auta a odjede. Docela vtipné. 

Rubriky
2020 výlety Turistika

Výletíme 1

Seznam míst Leden 2020
  • Včelní Hrádek
  • Zbořený Kostelec
  • Vyšehořovice
  • Hrusice a Říčany
  • Praha – Letohrádek Hvězda
  • Průhonický park
  • Zřícenina hradu Nový Hrádek

25.1.2020
Počasí mělo být lepší. Předpověď zněla : polojasno. Místo toho mlha a inverze. Vyrazili jsme dobýt další zříceniny. Tentokrát Včelní hrádek. Zřícenina zámku se nachází v areálu zchátralého hospodářského objektu. 

Dalším cílem byla zřícenina hradu Zbořený Kostelec. Areál se nachází na skalnatém návrší. Cestou bylo hodně popadaných stromů, úzká ale celkem příjemná cestička plná kořenů okolních stromů. Koukala jsem jak holky vybíraly kam šlápnout.

Holky pěkně táhly a tak jsme byli nahoře za chviličku. Pak nastalo pravidelné focení a pozování. Bylo vidět, že jsou z toho focení holky už unuděné a nechtěly pozvat ani za pamlsek. Bylo to velké přemlouvání.

19.1.2020
Vyšehořovice – malá vesnice s trojkou zřícenin. Dvě se nachází na soukromém pozemku a jedna na místním hřbitově.
Zřícenina tvrze je v dost žalostném stavu, padající kameny a zákaz vstupu do nitra. Zřícenina Zvonice je z části obložená bordelem místní firmy. 

Udržovaná je pouze zřícenina Románsko-gotického kostela sv. Martina

12.1.2020
Neděle byla slunečná už od rána . Jako cíl jsme zvolili Hrusice, památník kocoura Mikeše. Spojenou s procházkou po jeho stopách.

Z Hrusic jsme se vydali do Říčan, protože zříceniny strakáčům sluší. Obloha byla azurová a tak byla naděje na pěknou fotku, i když vše je foceno mobilem.

11.1.2020
Počasí ten den bylo takové mlhavé a mrholilo. Proto jsme se rozhodli pro bližší cíl. Tentokrát Praha, letohrádek Hvězda

Lednové počasí roku 2020 pokračuje stejným stylem, jako od začátku zimy. Sníh si prohlížíme pouze na obrázcích a teploty přes den jsou nad nulou. Je i poměrně hodně slunných dnů a tak hned začátek nového roku  láká na delší procházky. 
Průhonický park :
Konstatujeme, že to bylo nejdražší venčení psů. Parkování a vstupné nás vyšlo na 170 Kč. Na druhou stranu příjemná procházka po cestách bez blátem obalených bot.

Zřícenina gotického hradu Nový Hrádek :
Kunratický les

Do Kunratického lesa jezdíme venčit poměrně často od jara do podzimu. Na Nový hrádek jsme ale zamířili poprvé. Vzali jsme to strmou cestou nahoru. Stoupání nebylo příjemné, protože cesta byla úzká s velkým srázem dolů. Tessy se evidentně necítila dobře a mě to stálo přemlouvání ať nestojí a jde. Ani já jsem neměla dobrý pocit. 

Počasí bylo pěkné. Z vršku byla vidět Praha. Cestou zpět k autu jsme to vzali procházkou a zvolili jsme příjemnější cestu. 

Rubriky
2019 výlety Turistika

Vrané

Poslední vycházka roku 2019. Cílem bylo unavit holky před Silvestrem a zároveň ulovit další bod do strakaté turistiky.
Cíl je přehrada a vodní nádrž Vrané nad Vltavou, která je součástí vltavské kaskády. Dostavěná byla v roce 1935 a je nejstarší součástí vodních děl.

Vydali jsme se po cyklostezce podél Vltavy. Cestou jsme minuli klub Lávka, kam jsem s Tessy v minulosti jezdila na zkoušky agility a v současnosti občas na tréninky obedience.
Holky si to užívaly, četly pozorně a dlouho pesemesky. Cestou si pokecaly s kozami a dokonce došlo i na smočení tlapek. To jsem nečekala a než se mi podařilo vytáhnout telefon, Tessy se vrátila na břeh. Mrzí mě, že tu zdokumentovanou ve vodě v prosince nemám. 

Rubriky
2019 výlety Turistika

Jenštejn

Dnes ráno po konzultaci s osobní váhou, padlo rozhodnutí, že vánoční hody je nutné trochu rozpustit a tak jsme se vydali na další delší procházku. 
Jenštejn je místo, kam jsme léta jezdila na cvičák do areálu bývalého JZD. A vlastně vůbec jsem nebyla nikdy v okolí. Ani jsem netušila, že se tam nachází zřícenina Jenštejn a tím pádem další bodík do strakaté turistiky.
Zaparkovali jsme na náměstí a první překvapení nás čekalo, při pohledu na jakousi obalenou věž. Zřícenina hradu je v rekonstrukci. Škoda. Vydali jsme se tím směrem a zaujalo nás podhradí. Udělali jsme par fotek a byla to tak procházka 10 minut. 

Dočetli jsme se :

První zmínka o hradu  pochází ze 14. století. Dominantou hradu je okrouhlá věž a využívá se jako rozhledna. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka a veřejnosti byl zpřístupněn po opravě roku 1977.

PO okolí :

Z náměstí jsme se vydali směrem k cvičáku a odtamtud k lesu, kde jsme dělali zkoušky z noseworku. Dál jsme šli už za „nosem“ a kam nás nohy vedly. 

Po naučné stezce AMERIKA jsme dorazili k ranči na Červené skále a pak už jsme se vydali zpět. Tessy začínala být unavená. No nebyla zastávka v hospodě a tak musela celou dobu šlapat.