Rubriky
2021 výlety Turistika

Začínáme strakatou turistiku 2021

Ne nadarmo se říká „Nikdy neříkej Nikdy“. Vzhledem k věku Tessy jsme se původně rozhodli, že další sezonu už nedáme, ale nedalo nám to.
Je prosinec, sníh jsme měli jeden den a je zase pěkně počasí a tak se rozhodneme urvat první bod do sezony 2021, která se počítá od listopadu 2020 do listopadu 2021.
Křížová cesta Modřany
Příjemná procházka, ne moc velkým parčíkem, náročnost žádná, lehké stoupání do kopce a pak zase dolu. Není to ani 1 km.

A tak se rozhodneme pro procházku na letiště Točná. Hodně se tu změnilo od dob, kdy jsme tam chodili pravidelně o víkendech.

Téma měsíce : strakáč a advent. 
Není to klasika – musí tam být něco čertovského, mikulášského či andělského. My vyfotili Čertovku.

Je 29.12.2020, v noci se konečně objevil sněhový poprašek, ale jak přišel, tak zmizel. Obloha krásně modrá, teplota kolem nuly a tak vyrážíme ulovit další body do Strakaté turistiky. Vyrážíme do Prahy, protože díky covid lockdownu předpokládáme, že bude poloprázdná a také byla.
1) Čertovka
2) Památky Unesco – historické centrum Prahy
3) KC Petřín

Trochu nám vypadl Unesco – Průhonický park

Fotoalbum 

Rubriky
2020 2020 výlety Česká Republika Cestovatelský deník

2020 říjnové toulání

Pravděpodobně poslední letošní toulání v této podivné době. Původně mělo být jedno z prvních. Kemp jsme platili v březnu a díky Covidu nevyjeli. Na druhou stranu, jsme měli cíl pro konec sezony a důvod vyrazit i tehdy, kdy předpověď počasí byla nevalná a kdy cestování ještě bylo povoleno.
Navštívili kraj Vysočina, Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský. CHKO Moravský kras, CHKO Beskydy a CHKO Poodří.
Zázemí jsme měli v kempu Rožnov, Rožnov pod Radhoštěm.
Celá fotogalerie navštívených míst je zde.

Vyrazili jsme brzy ráno. Na cestu nám svítí sluníčko, ujíždíme dešti, který má byt v Čechách, a tak máme dobrý důvod se cestou toulat.
Prvním cílem je Třebíč a návštěva Židovské čtvrti a Zříceniny kruhové bašty na Hrádku. Dlouho jsme hledali parkování a nakonec zastavili na Žerotínově náměstí před restaurací Na Staré radnici. Toto parkování se nám stalo bohužel osudným, protože jsme odjížděli s nabouraným bydlíkem. Šrám není velký, ale nepříjemný vzhledem k potřebným náhradním dílům. Nabourání muselo být od velkého auta, pravděpodobně zásobování. Zamrzí, že ten, co způsobí škodu odjede. Byla to celkem dlouhá procházka a bohužel Synagoga je v rekonstrukci a z celého okolí je jedno velké staveniště.

Další plánovanou zastávkou je ZOO Brno. Díky Covidu uzavřena.

Pokračujeme dál do CHKO Moravský Kras, poté k památníku bitvy u Slavkova a k Větrnému mlýnu Chvalkovice.

Holky už z těch procházek byly unavené, rozhodneme se už nasměrovat rovnou do kempu Rožnov, Rožnov pod Radhoštěm. I tady je vidět doba Covidu. Kemp je prázdný, restaurace nemá důvod fungovat. Naštěstí je hned vedle otevřený hotel. Večeře tedy bude teplá. Stavíme bydlík a vyrážíme na večeři. V hotelu pravděpodobně o hosty nemají nouzi. Zdá plný. Alepoň restaurace je

téměř plná. Ke stolu nás usazuje obsluha a ihned nabízí i vodu pro holky. Ty hospodské povalečky, jsou šťastné, že si mohou zalézt pod stůl a už nemusí nikam chodit. Večeři nebylo co vytknout. Ráno se rozhlížíme po kempu a jsou vidět renovace. Před pár lety jsme zde byli a tehdy pocit byl, že zde usnul socializmus. V současné době je většina chatek zrekonstruovaná, alespoň z venku. Přibylo i několik nových. Restaurace je též zrekonstruovaná, i když dovnitř jsme neměli možnost nahlédnout. Překvapily sociálky. Zcela nové a srovnatelné se západními kempy.

Na další den byl plán jasný. Ráno vyrážíme směr Valašské muzeum v přírodě, Rožnov. Bylo tu poměrně dost lidí, ale díky zákazu pořádaní akcí, původně plánovaná akce byla zrušena a tak jsme si prohlédli v klidu i dřevěné městečko, kde se měla konat.

Předpověď počasí se naplňuje, a tak večer uklízíme náš růžový stan, abychom ho nemuseli ráno balit mokrý. Prší skoro celou noc a ráno je pouze pod mrakem. Co víc si přát. Máme štěstí, i další trasu snad jedeme s pěkným počasím.
První zastávka je CHKO Beskydy, poté Rodný dům Sigmunda Freuda a CHKO Poodří.

Pokračujeme směr Starý Jičín, na Zříceninu hradu Starý Jičín, dále pak směr Otaslavice – Zřícenina Dolního hradu a Zřícenina Horního hradu.

Poslední navštívená zřícenina je Torzo Rotundy sv. Pantaleona, Pustiměř. Do areálu je vstup se psy zakázán. Nebyl tu nikdo a tak zákaz porušujeme. Chováme se slušně, holky jsou v klidu. V rychlosti fotíme a odcházíme. 

Fotogalerie

Rubriky
2020 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Turistika

2020 Setkání strakáčů

Po příjezdu z Itálie do ČR jsme konstatovali, že jsme přijeli z roušek do roušek. I v České Republice platí nošeni roušek, zatím jen pro vnitřní prostory. 
Setkání se koná jako obvykle druhý víkend v září. Tentokrát ve Sportkempu Doubí, Třeboň
Počasí přeje, Třeboňsko je naše oblíbená oblast. Program jako obvykle perfektně připravený. Kuchyně výborná, té nebylo co vytknout. Pouze hygiena silně kulhala. Byl to pro nás celkem šok. Jsme zvyklí, že v ČR prostě věci fungují jinak, než ve vyspělejších zemí EU. Jen si myslím, že v současné době není risk na místě. Roušky jsme použili pouze my. Příbory na jedné hromadě, takže si mezi ně každý sáhnul. Švédské stoly jsme měli zato, že byly z hygienických důvodů zakázané, ale do Třeboně to asi nedorazilo. Skleničky a hrnky, ne vždy byly čisté. Našli jsme na nich i zbytky másla. 
Naštěstí jsme to snad všichni ve zdraví přežili a můžeme tak vzpomínat jen na příjemné zážitky a setkání s lidmi a strakáči.
Fotogalerie ze setkání zde

Součástí setkání je vždy i Klubová výstava, kde holky nemůžou chybět. Když už tam jsme byla by škoda holky neukázat. Tessy jako veterán a Appia, přestože už by  mohla být rovněž veterán, se předvádí  ve třídě pracovní. Obě holky dostaly pěkný posudek a Appia dokonce res.CAC. Už nám o nic nejde, přesto to hodně potěšilo. Více zde

Součástí našeho cestování byly opět návštěvy zřícenin a bodů do strakaté turistiky. 
Tentokrát :
Zřícenina hradu Šelmberk
Torzo fary ve Zhoři
Zřícenina Hradu Údolský hrádek
Rybník Rožumberk
Zřícenina kostela narození Panny Marie
Zřícenina kaple Číměř
CHKO Třeboňsko

Rubriky
2020 2020 výlety Cestovatelský deník Itálie Turistika Veneto

2020 Itálie v rouškách

Na cestování srpen/září jsme byli už hodně nadržení. Díky nařízením, restrikcím a uzavírkám hranic, jsme do posledního okamžiku nevěděli, jestli opravdu odjedeme. Jen jsme doufali a tak bydlík byl připraven v plné polní.
Se smíšenými pocity, konečně vyjíždíme. Počasí nám přeje, jen předpověď na další dny je nevalná. 
Vyrážíme klasickým směrem na Budějovice a následně Dolní Dvořiště. V Budějicích pořádně vyvenčíme holky a míříme na vodní nádrž Římov a zříceninu tvrze Tichá. To abychom získali další body do Strakaté turistiky.
Fotogalerie zde

Před 19 hod dorážíme na hranice Dolní Dvořiště. Tankujeme za příznivou cenu 55 l nafty – Kč 24,90/l. 
Na Rakouských hranicích nejsou žádné kontroly, a tak pokračujeme bez zastávky. Cesta pěkně ubíhá. Projíždíme Linz, Salzburg a stavíme na Landzeitu Tavernalm. Rychle vyvenčíme holky a uleháme ke spánku. Není tu oproti minulým letům, kdy parkoviště bývá plné, moc obytek. Spíš pouze pár. Místo, ač u dálnice je celkem klidné a nic nás v noci nebudí.
Ráno se probouzíme do pěkné mlhy, ale je stále teplo. Posnídáme na benzínce, kde vstup je povolen pouze v rouškách. Místa k sezení jsou rozdělená tak, aby snídající byli co nejdále od sebe. Ač holky vždy v Rakousku bereme na benzínky sebou, tentokrát jsme je nechali v autě. Fotogalerie

Z Landzeitu vyjíždíme v 7,25 a máme v plánu se toulat. Je mlha proto jedeme po dálnici. Zaplatíme tunely v Rakousku Eur 12,50. Zase podražili. V roce 2019 to bylo Eur 12,00. Až do Villachu bez pauzy. Tankujeme u stejné pumpy, jako každý rok. Cena za naftu je oproti roku 2019 levnější. Zatímco vloni jsme tankovali za Eur 1,569/l, v letošním roce Eur 1,47/l. Počasí nám přeje a tak projdeme holky po okolí. Máme před sebou vidinu prvního italského kafe. Přejíždíme Rakousko-Italské hranice a stavíme u autogrilu Campiollo. To, že musíme vejít dovnitř s rouškou nás nepřekvapilo. Co ale byl šok. Káva v papírovém kelímku. I tady se ten Covid podepsal. No něco na tom jednorázovém nádobí je, jen to kafe z kelímku chutná poněkud jinak.

Check in v kempu je od 15 hod, rozhodneme se sjet z dálnice a projet si neplacené silnice. I ty jsou v Itálii ve velmi dobrém stavu, cesta příjemně ubíhá. A že je na co se dívat.
Do Cavallina přijíždíme ve 13 hod, což je přesně čas na oběd. Naše cesta míří do nám známe oblíbené restaurace Alla Fattoria. Bohužel venkovní sezení je zavřené, protože očekávají  silné bouřky. Do vnitřních prostor se nám moc nechce a tak jsme udělali kompromis. Akceptujeme vnitřní otevřený prostor. Jídlo, jako vždy nezklamalo. I holky si to užívají, konečně vidina stylu „kavárenský povaleči“ . Určitě už jsem v nějakém příspěvku psala, že Tessy najde hospodu pokaždé. Občas zapustí i všechny čtyři a chce za každou cenu dovnitř. Pozn. Vstup do restaurace pouze v rouškách. Sundat se dá  u stolu. Jakmile člověk vstane musí si ji opět nasadit. Personál má roušky rovněž. Fascinující čistota je všude kolem dokola.

Z restaurace míříme do místního supermarketu. Opět do stejného jako vždy – Ali Supermerkati – a děláme nákup na cca na týden. Klasika při vstupu. Rouška, desinfekce a jednorázové rukavice. Ne, že bychom si měli v plánu týden vařit, když jsme v Itálii. Přesto, nevíme jaká bude situace, a tak kupujeme něco na večerní grilování, zeleninu, sýry, salámy v dostatečném množství. 
Na check in v Dog campu, Cavalino – Treporti  jsme přesně v 15,00. Tak nějak to vyšlo. Dostáváme parcelu, kterou jsme požadovali, takže spokojenost a stavíme, přibližně jako vždy a všude. Navíc proti česku máme ještě ohrádku.

Máme postaveno a míříme na pláž. Zjišťujeme, že oproti loňsku zde přidali venčící plochu pro psy, zvětšily prostor pro psí slunečníky, díky rozmezí a také díky tomu, že je jich o něco víc, než v předešlých letech. Zavedli donášku jídla z několika restaurací až k bydlíku. Jinak vše při starém. Počasí se bohužel naplnilo, jsou silné bouřky, moře je hodně rozbouřené a to vše vydrží až do středy. Poté se počasí umoudří a je přesně podle očekávání. Žádné vedro, slunečno po celý den. Protože nám chybí červnová Itálie, rozhodli jsme se pobyt prodloužit. Podařilo se to asi na poslední chvíli. Jakmile se změní počasí kemp se plní, dokonce i lehátka na pláži jsou letos zaplněná, to se nám ještě také podařilo zarezervovat. Poté, plno v kempu i pod slunečníky. Trochu se změnila klientela. Vždy tu bylo hodně Němců, Rakušáku a pomálu jiných národnosti. Letos tu přibylo hodně Italů. Čechy jsme v psí části nepotkali.
Život v kempu byl o poznání jiný. Díky rouškám, díky situaci moc diskusí s neznámými nebylo. Lidi se nesrocovali. V umývárnách, ve sprchách a na ostatních servisních místech většinou nikdo. I na WC se chodilo s rouškou, umývárna nádobí s rouškou a restaurace a bary rovněž. Jak uvedeno, sundat se dala až u stolu. Všude dokonale čisto. restaurace nakonec v pohodě, chodili jsme na obědy skoro každý den. Snídaně a večeře byly z našich nakoupených zásob. Odhadli jsme to celkem dobře vydržely, až do konce pobytu. Kromě pečiva a dalších maličkostí, které je možné koupit přímo za psí části kempu.
Moře a koupání jsme si nakonec docela užili. Nejhezčí byla rána a večery na pláži. Málo lidí, perfektní vzduch. Fotogalerie

Bohužel všechno jednou končí a tak balíme. Nespěcháme a opět se rozhodneme na pomalou cestu směr domov. Trochu nás ještě zpomalí nabouraný sloup od wify, který byl na hranici naší parcely. Přece jenom máme větší auto a parcela je ohraničena stromy. Dost těžko se nám vyjíždělo. Naštěstí to odnesl jen zadní blatník a žárovky. Ty jsme u pumpy koupili a vyměnili. Blatník olepili páskou a vyrazili na nákup, tentokrát zásoby domů a poté na pozdní oběd do Jesola. Nasadili jsme roušky a vstoupily do Pizzeria Piave.  Naposledy perfektní italské jídlo, víno a káva s tiramisu. 
Z Jesola vyjíždíme před 15 hod a máme namířeno na poslední italské kafe u pumpy a pak rovnou na hranice.
Na Rakouských hranicích byla uzavřená dálnice a vše svedenou mimo, kde stála hraniční kontrola. Každé auto zastavili a dotaz zněl, odkud jedeme. Itálie, co do covidu, je v pohodě a my můžeme pokračovat. Trochu ještě sjedeme z dálnice a projedeme rakouské vesnice a pak na přenocování k Mondsee. Dojiždíme už celkem pozdě, proto se rozhodneme zůstat na Landzeitu. Noc za moc nestála, všude spousta kamionů a ty dělaly celou noc velký rámus. 
Následující den vjíždíme zpět do ČR kolem 10 hod. ráno. Rozhodneme se ještě navštívit Zříceninu hradu Pořešín. Bohužel je září a areál je uzavřen. 

Fotogalerie : Rakousko, Itálie
Fotogalerie : Toulání po zříceninách

Rubriky
2020 výlety Čechy Česká Republika Turistika

2020 Toulky Jihočeský kraj

Toulky směr Jižní Čechy jsme plánovali dlouho. Jednak z důvodu, že mnoho míst je naše srdcovka a také nás láká zastavení na chalupě.
Ale jak už to ten život nastavil, že pokud máte něco přesně naplánovaného, je všechno jinak, tím pádem se nám poprvé podařilo sáhnout na úplné dno a to i bohužel to psí. Při náhledu do aplikace jsme celkem, kromě našlapaných km, vystoupaly 22 pater. To nebylo to nejhorší, zato sestup byl unavující a vyčerpávající.
Naše první zastávka je ještě ve Středočeském kraji, okr. Benešov.
Zřícenina tvrze Martinice

O pár km dál navštěvujeme 
Zříceninu tvrze Kouty

Na rozdíl od první navštívené zříceniny, toto místo nás uchvátilo, upravené okolí, rybníky a tak vyrážíme na kratší procházku po okolí.
Další zastávka už je Jihočeském kraji.
Zřícenina hradu Borotín
na konci vsi, kolem polorozpadlé domy a bylo zde takových aut, že nás to chvíli  překvapilo. Po chvíli jsme zjistili, že je tu svatba. Přesto jsme zříceninu měli možnost projít a udělat pár fotek.hezké místo a udržovaná zřícenina.

Kozí Hrádek
I zde je avizovaná svatba, ale na prohlídku nás ještě pouští, cena 6OKč za dva dospělé a dva psy. Koukáme i po okolí, hodně změnila dálnice, ale stará dobrá hospoda je stále na svém místě a ve stavu v jakém byla v naší době.

Další zastávka Tábor, Žižkovo náměstí.
Není kde zaparkovat, náměstí je přelidněné, restaurace a kavárny přeplněné. Je nám jasné, že tady se nenajíme. Svatba se chystá i zde a tak parkujeme mezi jejich auta. 

Ještě zkoušíme projít přilehlé ulice centra. Všude je hodně lidí a všechny kavárny plné. Padlo rozhodnutí opustit Tábor a nasměrovat se na.
Zříceninu hradu Příběnice

Dalším cílem byla Samota Strakáčov
Velmi pěkné a upravené okolí, které stálo za procházku

Odtud na Javorovou skálu
Nezapomněli jsme holky vyfotit u tábora, který znají se setkání ČSP.
Samotný výškový bod jsme nemohli najít, a nebyli jsme sami, kdo ho hledal. Nakonec jsme ho objevili za plotem, ale na fotkách vidět není

Zřícenina hradu Zvěřinec
Říká se „nejlepší nakonec“. V našem případě to bylo naopak „nejhorší nakonec“. Zvolili jsme špatnou cestu, díky tomu, že nám došla baterie v obou mobilech a tím pádem stoupání velmi nepřívětivým terénem. Nahoru to sice bylo únavné, ale dolů měla už měla Tessy problémy a vlastně pro všechny to bylo vyčerpávající. Sáhli jsme si na dno. 

celá fotogalerie https://www.zonerama.com/AdessoPhoto/Album/6408886

Rubriky
2020 2020 výlety Cestovatelský deník Kam se psem

2020 Toulání Vysočinou

Cestu na Vysočinu jsme naplánovali poměrně dost přesně. Hlavní důvod tohoto směru byla návštěva štěňat fenky z našeho odchovu Coffee Amorevita a současně posbírání bodů do „strakaté turistiky“.
Předpověď počasí byla nevalná a bohužel se vyplnila. 
Vyjíždíme v pátek ráno a první zastávkou bude Humpolec, návštěva památné desky Hliníka, co se přestěhoval do Humpolce. Na místě je i   Hujerova švestička.

Další zastávkou je Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou a návštěva štěňat.

Pokračujeme na CHKO Ždárské vrchy. Pěkná procházka lesem za občasného bouření. Nic moc. Potřebujeme dojít až k ceduli, co CHKO značí. Začínám mít pocit, že překonávám sama sebe. Kupodivu Tessy bouřku neřeší a šlape. Došlo i na doplnění tekutin u studánky.

Počasí se nám stále kazí, vypadá to na trvalý déšť a my máme v plánu dnes ještě Devět skal. Při příjezdu na parkoviště se otevřelo nebe a padaly kýble vody. Váhali jsme. Vrátit se, nebo počkat? Turisté, co se vrací, na vrchol nedošli a ti co došli převlékají i spodní prádlo. Po pravdě řečeno, když už mám něco v plánu chci to dokončit. Ale ne za každou cenu. Jde o psí holky, hlavně důchodkyni Tessy. Přemítáme a mezitím uplyne víc jak hodina. Není zde žádný signál gps, nefunguje ani telefon. Průtrž mračen se konečně mění v drobný déšť a my vyrážíme. V cíli se holky rády schovají pod přístřešek.

Najednou, jakoby se změnil svět. Neprší a tak vyrážíme ke skalním útvarům.

Paráda! Nádhera! není co dodat. Vydáváme se zpět a stále neprší. U bydlíka se snažím holky vysušit a opět začíná bouřit a přímo nad námi. Sedáme a jedeme směr tábořiště Medlov. Tábořiště nás to zklamalo, neposekaná tráva a není volná žádná přípojka na elektřinu. Rozhodli jsme se pokračovat do kempu Pod Hrází, Sykovec.
Kemp je poměrně plný a těžko se hledá místo pro obytné auto. Je to kemp víceméně pro stanaře, nebo malá auta. Nakonec máme kliku, našli jsme perfektní místo přímo u jezera. Sice jsme se museli procedit mezi dalšími karavany po velmi vodou nasáklém povrchu, ale parkujeme a jsme happy.

Příjemná večerní procházka a odpočinek s výhledem na rybník. Co víc si přát? Po tom náročná dni to byl super relax.

Druhý den vyrážíme po zelené a máme v plánu obejít oba dva rybníky : Medlov a Sykovec. Ze značené cesty jsme museli několikrát sejít a hledat příznivější cestu. To se většinou povedlo, ale stejně jsme šli tak polovinu okruhu bahnem. Už jsme to i celkem vzdávali a nechali holky to bahno projít, bylo to nekonečné a na jednom místě jsme museli holky přenést. Bahno bylo hodně hluboké a aby se dalo projít byly místy naházené klacky. 

Holky jsme natolik utahali, že po návratu zbytek dne prospaly. Počasí nám přálo a promáčený trávník konečně vysychá. Holky se na večer dobrovolně smočily v rybníku a bylo vidět, že si to užívají. Odpočinková procházka po pláži byla vynikající i pro nás.
Cestu zpět jsme opět pojali turisticky a navštívili, několik míst. Jako první:
Rybník Vrkoč, Netín
Zaparkovali jsme na soukromé cestě a vydali se hledat místo, odkud je pohled přes rybník na kostel. 

Zřícenina Orlík, Humpolec
Stavíme na parkovišti a jdeme mírně do kopce po žluté, ca 1 km. Cestou koukáme kolik se tu těží dřeva. Polomy nebo kůrovec.

Pokračujeme do Haškovi Lipnice a hledáme zříceninu Bílá Věž.

Další zastávkou je  památník odposlechu v Lipnici :  část Ústa pravdy.  Parkování  pro obytné auto se hledalo těžko, ale podařílo se přímo na vstupu před jednou zahradou. Se souhlasem majitelů

Pokračujeme na zříceninu Tvze Proseč.

Poslední zastávka byla tak trochu hlavolam. Zřícenina Tvrze Speřice, Jiřce, byla k nenalezení. Jak se ukázalo díky rekonstrukci silnice. Nebyl k ní přístup a byla celá zarostlá nálety. Našli jsme ji čistě náhodou.

Poslední fotka byla ještě za sluníčka, i když se začínal zvedat vítr. Sotva jsme sedli do auta, tak začala průtrž, bohužel silná, podle předpovědi. My máme ale naše plány zrealizované, tak se vydáváme směr domov.
Celá fotogalerie zde :

Rubriky
2020 2020 výlety Čechy Česká Republika Cestovatelský deník

2020 První výjezd

Rezervaci v Safari kempu, Dvůr Králové není až tak jednoduché získat. Pro sezónu 2020 jsme rezervovali ihned, jakmile se otevřela možnost rezervací. Bohužel přišla Corona a rezervace byla odsunuta. Po uvolnění situace a znovuotevření kempů od 25.5.2020 jsme obdrželi několik nabídek. Potvrdili jsme začátek června.
Náš dům na kolech letos začínáme připravovat  na sezonu  až v květnu. Těsně před výjezdem nastupuje tak trochu paranoia. Máme sebou dost desinfekce, roušek, ochranných rukavic? Je to situace, kterou jsme si nikdy nepředstavovali ani ve snu.
Další, tak trochu komplikaci, začíná být otázka, co budeme jíst? Na cestách jsme zvyklí na stravování po restauracích.. V současné době nevíme, jak to bude fungovat, navíc je tu i trochu obava z hygieny. A tak připravujeme jídelníček a následně jeho realizaci. Pro mnoha žen asi situace normální, moje hobby, ale vaření není. Přesto vše připraveno, můžeme na palubu a užít si první cestu.
Vyjíždíme v pátek ráno a v plánu máme získat také pár bodů do Strakaté turistiky. Je poněkud deštivo a tak uvidíme, jak se budou holky tvářit, až budou muset vystoupit a fotit se. 
První cíl je Pevnost Josefov, Jaroměř (okres Náchod)

Dalším cílem je vodní nádrž Rozkoš. Počasí se celkem umoudřilo a tak v pohodě holky mohou pózovat na focení.

Prošli jsme celým kempem a téměř nikdo tu nebyl. Na koupání to také nebylo a tak jsme se spokojili jen s focením. 
Do Safari kempu přijíždíme po 14 hod a jsme mezi prvními přijíždějícími. 

Kemp je čistý, upravený. Sociální zařízení stejné jako v luxusních kempech v zahraničí. Všude desinfekce a většina lidí bez roušek, nebo na krku. Součástí ubytování je 3 denní vstupenka do pěší zóny ZOO. Přístup kdykoli i po a před zavírací dobou.
ZOO je úžasná a holky byly unesené. Nejvíce bodovaly surikaty, ty chodili s námi po celém obvodu svého výběhu. Pokaždé, když jsme se vyskytli v jejich blízkosti, Tessy nás neomylně vedla. Nejraději by u nich zůstala. Kontaktní byly i šelmy a hlavně opice. 

Další naše putování bylo směr Trutnov. První zastávka byla  u vjezdu do Havlova Hrádku. Bohužel jinde se obytným autem zaparkovat nedalo.

Hlavním cílem byla zřícenina hradu Břecštejn.

Dále pokračujeme ke zřícenině evangelického kostela v obci Rudník. Ani tady to s parkováním nebylo jednoduché a nakonec stavíme na soukromém pozemku s dovolením majitele. Ke zřícenině jdeme kolem staré fary se štěkajícími psy a domku s lufťaky, kteří nám ochotně sdělí celou historii zříceniny, hřbitova i obce..  Kostel se nachází na bývalém hřbitově. Vše je neudržované a ve velmi špatném stavu.

Dalším cílem je Čistá v Krkonoších a trochu toulání přírodou. První den bylo celkem pěkné počasí a tak se holky seznamovaly s kozami a konečně si užily grilováni a hospody.

Druhý den byla v plánu Černá hora, jen počasí bylo nevalné a proto jsme se rozhodli pro kolečko kolem stezky korunami stromů do Jánských lázní a zpět. Cesta byla celkem náročná kočárek, dvě děti a dva psi. Tessy byla trochu unavená, ale celou trasu dala v pohodě. Pokaždé jsme na tu dvanáctiletou babku pyšná, v jaké je dobré kondici.

Z Krkonoš jsme vyrazili směr Brada, cesta pro obytné auto byla úzká, párkrát jsme museli stavět a krkolomně se vyhýbat. Navíc její stav připomínal tankodrom. Měli jsme v plánu navštívit zříceninu hradu Brada, ale tentokrát nebylo kde zastavit. Tento cíl jsme museli oželet. Pokračujeme:
CHKO Český Ráj a Prachovské skály

A toto je definitivní konec našeho prvního výjezdu v roce 2020. Za trochu zvláštní situace, nevalného počasí jsme si ale přesto celé akce pěkně užili. Holky s námi. Doma ani nechtěly vystoupit. 

Rubriky
2020 výlety Turistika

Výletíme 5

Květen 2020 

  • Scanzen, Kouřim
  • Zřícenina cisteriackého kláštera
  • Zřícenina kostela všech svatých
  • Chrám sv. Barbory, Kutná hora
  • Zřícenina hradu Sion
  • Zřícenina letohrádku Belvedér a kaple sv. Jana Křtitele
  • Zřícenina Hradu Buštěhrad
  • Lány
  • Křivoklát
  • Zřícenina hradu Jenčov
  • Karlštejn
  • Zřícenina hradu Karlík

Situace s Covidem se sice trochu uvolňuje, ale pořád platí určitá omezení. To je vlastně náš důvod cest po zříceninách. Nikde nejsou davy. Uvědomujeme se, že za normální situace bychom určitá místa nikdy nenavštívili a ani po nich nepátrali.
Protože už jsme vyčerpali veškeré výlety v blízkosti našeho bydliště, museli jsme trochu dál. Tentokrát na Kolínsko a Kutnohorsko.
Zrícenina letohrádku Belveder a kaple sv. Jana Křtitele

Zřícenina hradu Sion

Chrám sv. Barbory, Kutná Hora

Zřícenina kostela Všech svatých

Zřícenina Cisteriáckého kláštera

Scanzen Kouřim

Další výlet jsme zahájili 
Zříceninou hradu Jenčov
Hned u prvního cíle jsme poznali, že situace s Covidem se uvolňuje. Před námi bylo několik skupinek a tak jsme museli čekat, abychom dodržovali přikázaný odstup. No, k něčemu to dobré je. Za normální situace bychom neudělali fotku bez ostatních turistů. Procházka ke zřícenině byla příjemná, od auta cca 1 km a holky se několikrát smočily v potoce. 

Další zastávka byla
Hrad Křivoklád
Parkoviště u benzinové pumpy za 80 Kč. Ostatní parkoviště byla stále zavřená. Stejně jako hrad.

Pokračujeme do Lán. Cílem je vyfotit 
Zámek Lány
Obora je pro veřejnost zavřená a vrata, kterými by mohlo být více vidět zakrytá dřevěnými deskami. V této době tam je ukryt prezident Zeman, ale soudě podle prázdných strážních budek, tam asi momentálně nebyl. A tak chvíli hlídaly holky, co kdyby tam byl?

Poslední zastávkou byla
Zřícenina hradu Buštěhrad
V místě je novější zástavba. My jsme fotili bránu při severozápadním nároží hradu.  Pod branou je běžný provoz. Byli jsme překvapeni kolik aut v momentě, kdy jsme se snažili holky vyfotit tou bránou projelo. Holky jsme museli několikrát dát stranou a pak je zase aranžovat. Což se moc nedařilo.

Ještě před úplným rozvolněním pohybu, který má nastat společně s tzv. „chytrou karanténou“, vyrážíme na Karlštejn. Chceme ho ještě projít bez lidí. Na parkovišti je asi 6 aut, přesto 100 Kč parkovné se platí. Hrad je zavřený, ale se psy bychom tam stejně nesměli a tak si ho celý obejdeme a nafotíme. Byla z toho pěkná procházka liduprázdnou silnicí k hradu a cestou zpět jsme to vzali druhou stranou okolo.

Cestou na Karlštejn jsme zdolali :
Zříceninu hradu Karlik
Historie uvádí, že hrad snad založil Karel IV. V současné době je zřícenina chráněna jako kulturní památka ČR a vidět můžete pouze zbytky zdiva a val. Leží nad Kralickým údolím, jde se celou cestu do kopce lesem. Krásná procházka přírodní rezervaci.

Rubriky
2020 výlety

Výletíme 4

Duben 2020 – pokračuje situace z března, i když po počátečním šoku jsme se už trochu oklepali.  Covid 19 dál omezuje volný pohyb obyvatel. A nově přikazuje nošení roušek mimo domov. Pohyb v přírodě je doporučován. Nějakou dobu jsme se opravdu drželi jen na zahradě, ale pak nám z toho, mírně řečeno, začalo hrabat. Rozhodli jsme se v rámci dodržování všech doporučení vyrazit po zříceninách i v tomto období. Zjistili jsme, že vlastně potkáváme daleko méně lidí, než při venčení holek v naší vísce.
Všechna data omezení, příkazů a pokynů se neustále mění. Pamatovat si každou změnu opravdu je dost složité. Podstatné je, že od nějakého data sportovci (běžci, cyklisti) roušku mít nemusí. Sice bychom se mohli považovat za běžce, protože holky chodí dost rychle. Přesto roušky odkládáme pouze v případě, kdy nikdo jiný se kolem nás nepohybuje. Na jednu stranu ohleduplnost a na tu druhou pud sebezáchovy. 
Tady jsou naše výlety 

  • Praha, Karlův most
  • Kamýk nad Vltavou
  • Zřícenina hradu Vrškamýk
  • Zřícenina zámku Dubenec
  • Zřícenina mlýna Plechhamer
  • Zřícenina zámku Zvířetice
  • Zřícenina hradu Michalovice
  • Zřícenina hradu Starý Stránov
  • Zřícenina hradu Dražice
  • Zřícenina zvonice, Mečeříš
  • Vodní nádrž Slapy
  • Zřícenina hradu Kožlí
  • Zřícenina kláštera Benešov
  • Zřícenina hradu Zlenice

30.4.2020 jsme vyrazili na :
Karlův most
Nemohli jsme si nechat ujít ještě parkování v Praze zdarma a vidět Karlův most a Kampu poloprázdné. 

23.4.2020 došlo k dalšímu uvolňování. Platí, že nadále musíme nosit na veřejnosti roušky a u sportování a v přírodě, pokud udržujeme odstup, rouška být nemusí. To je pro nás podstatné. Krásné počasí nás vylákalo do přírody a naplánovali jsme delší procházky s tím, že při přejezdech budou holky odpočívat.

První zastávkou byla :
Vodní nádrž Kamýk nad Vltavou
Procházka po louce bez lidí a holky se na malé plážičce smočily. Přestože vodu moc nemusí, vrhly se obě do vody velmi rychle. 

Kousek od přehrady se nachází :
Zřícenina hradu Vrškamýk
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1186, zánik hradutěsně po roce 1306 z důvodu statické poruchy obvodových zdí zadního hradu. Jako pustý je však zmiňován až od roku 1569. Styl goticky. Nachází se v odpočinkovém areálu v podhradí. Na vstupu do areálu stojí vyhlídková věž. My opět nepotkali nikoho a celý areál jsme si vychutnali bez lidí.

Zřícenina zámku Dubenec
Tady jsme trochu hledali. Zámek byl postaven v roce 1755 v areálu hospodářského dvora, který využívalo v druhé pol. 20. století JZD. Zanedbání údržby vedlo k postupnému chátrání zámku. V současné době se nachází v areálu vrakoviště aut.

Poslední zastávkou byla romantická procházka přírodou podél říčky Kocáby, kde holky opět zastavily na koupačku.
Zřícenina mlýna Plechhamer
V roce 1698 zde byl postaven hamr na výrobu plechu,později byl přestavěn na mlýn, který fungoval do roku 1931, kdy vyhořel.

Zřícenina zámku Zvířetice
Zvířetice jsou zřícenina renesančního zámku přestavěného z původního gotického hradu nad vesnicí Podhradí. Od roku 1967 je chráněná jako kulturní památka. My jsme ji našli v době úprav a vstup do zříceniny byl zakázán. Místo nás uchvátilo a velkou roli hrálo to, že jsme tam potkali jen 4 lidi. Vzhledem k tomu, že u zříceniny je hotel, za běžného provozu by zde asi bylo lidí hodně. Dokonce jsme po dlouhé době odložili na moment roušky.

Zřícenina hradu Michalovice
Zřícenina nad řekou Jizerou založená v druhé polovině 13. století, chráněná jako kulturní památka. Vstup je zpoplatněn. V současné době obehnán plotem a nepřístupný, pravděpodobně kvůli době coronavirové.

Zřícenina hradu Starý Stránov
Nachází se nad levým břehem řeky Jizery. Ze dvou stran chráněn strmými svahy. První zpráva o hradu pochází z roku 1297. Přístupní je pouze zeď, odkud je vyhlídka do kraje. Z větší části je zřícenina obehnána rodinnými domky.

Zřícenina hradu Dražíce
Nachází se nad pravým břehem řeky Jizery. První zmínka pochází z roku 1264. Sloh gotický. Zánik koncem 16. století. Od roku 1958 je zařazen jako kulturní památka. Přístup je ze soukromého pozemku, který nám v té době připomínal smetiště.

Zřícenina zvonice Mečeříš.
Torzo zvonice, kostel a památná lípa. Hezké klidné místo.

Vodní nádrž Slapy
Slunečné počasí a my vyrazili směr Slapy. Smutný pohled, ale pro nás opět vynikající. Žádní lidé. Prázdné parkoviště a zavřený kemp. Procházka, kolem Vltavy jak má být. Musím říct, že na ta prázdná místa se lehce zvyká a určitě mi to bude chybět.

Zřícenina hradu Kožlí
První zmínka o hradu pochází z roku 1318. Sloh gotický. Příjemná procházka lesem podél potoka. Cestou jsme potkávali poměrně dost, na současnou dobu, lidí a tak došlo k zakrývání, nosu a úst. 

Zřícenina minoritského kláštera Benešov.
Zřícenina se nachází přímo ve městě. Naštěstí silnice vede až k ní a nebylo třeba chodit městem. Celá akce proběhla stylem vyndat holky, vyfotit, naložit a odjed.
Založen byl podle kroniky v roce 1247.

Rubriky
2020 výlety Turistika

Výletíme 3

Turistika březen 2020
  • Zřícenina kaple sv. Vojtěcha
  • Zřícenina hradu Tětín
  • Zřícenina hradu Žebrák
  • Zřícenina hradu Řebřík
  • Zřícenina hradu Valdek
  • Zřícenina hradu Liběhrad
  • Pozůstatky hradu Jevín
  • Zřícenina Egyptského pavilonu
  • CHKO Kras, Křivoklátsko, Brdy

Třetí březnový víkend už platil (13.3.2019) nouzový stav kvůli pandemii COVID 19 a tím pádem zákaz vycházení mimo bydliště. Na nějakou dobu se toulání po zříceninách muselo zastavit

Druhý březnový víkend jsme měli trochu ambiciosnější plány. A sice navštívit 5 zřícenin a k tomu 3x CHKO : Kras, Křivokládsko a Brdy. 
První zastávkou byla:

Zřícenina kaple sv. Vojtěcha

Původně to byla osmiboká barokní kaple z roku 1714. Nachází se v obci Bublovice uprostřed polí.

Dalším místem byla 
Zřícenina Hradu Tetin

Zřícenina hradu Žebrák

Zřícenina hradu Řebřík

Zřícenina hradu Valdek

První březnový víkend byly teploty kolem 10ºC.  Bláznivé zimní počasí tohoto roku, přeje turistice. Sníh v nížinách jsme neviděli, zato už se probouzí příroda do jara. 
V neděli krásně svítilo sluníčko a počasí bylo na mikinu. Dobrý důvod vydat se za dalším úlovkem do strakaté turistiky. První v plánovaném pořadí byla :

Zřícenina Egyptského pavilonu

Zřícenina je součástí Veltruského parku. Pavilon byl vystavěn v roce 1820 a nazývá se také egyptský kabinet. Součástí Egyptského kabinetu je rovněž most se sfingou.

Další cesta nás vedla na :
Pozůstatky hradu Jevín
Od počátku jsem měla divný pocit a ten byl správný. Zaparkovali jsme vyndali holky a rozhlídli se kudy vede ta červená. Vedla do kopce kolem rozestavěného domu a první překážka byla vykopaný přívod pravděpodobně na nějaký odpad. To byl ovšem jen začátek. Cesta pokračovala do strmého kopce po bahně a listí. System dva kroky vpřed a jeden uklouzly vzad. Ještě, že holky dostatečně táhly. Bez nich bychom cestu nezdolali.  Celou dobu mi v hlavě jela otázka : jak se dostaneme dolu. Konečně jsme nahoře a cesta je celkem po rovině. Našim úkolem je najít místo, kde hrad Jevín stál, protože podle obrázků po něm nezůstal ani kámen. Naštěstí turistická červená a značení hradu nás dovedlo až na místo. 

Dnes hrad Jevín připomínají pouze terénní náznaky. Hrad stával na skalním výběžku nad obcí Jeviněves a byl založen někdy ve 13.-14. století. 

Dalším cílem byla :
Zřícenina hradu Liběhrad
Ten se nachází na vrcholu prudké skály nad řekou Vltavou. Hrad pochází pravděpodobně ze 13. – 14. století. Zříceninu významně poškodila stavba železnice  v 19.sloletí.