Trasa : Černá v Pošumaví – Čistá v Krkonoších – Oblamov, Trutnov
První zastávka Černá v Pošumaví, kemp Olšina je naše srdcovka. Pokud se podíváte po historii webu, uvidíte, že ho nevynecháme žádný rok. Nejvíc nás přitahují západy slunce nad Lipnem. Klid, pohoda. Večerní pohled na Lipno přímo z obytného auta je k nezaplacení. Spousta procházek a koupání jak přímo v kempu, tak i během toulání. Pravdou je, že to je velmi atraktivní destinace a tomu odpovídají i ceny. Velkou, pro nás, nevýhodou je, že v kempu se platí pouze hotovostně, karty nepřijímají ani na recepci ani v restauraci. Možná to bude i jeden z důvodů, proč už kemp není tolik obsazený, jako v minulosti. Jezdí sem čím dál, tím méně lidí. Mezi karavanisty převládají cizinci a mezi stanaři pak Češi.
Druhá zastávka : Jako cíl jsme zvolili Královehradecký kraj. Hlavně z důvodu plánované návštěvy Safari parku ve Dvoře Králové. Především to bylo o náhodě. Kemp byl plný a tak jsme se přesunuli na úpatí Černé hory. Do Autocampu Slunečná, Čistá v Krkonoších. Vynikající poloha kempu nabízí startovní pozici pro turistiku. Nejedná se o TOP vybavený kemp, ale je zde k dispozici všechno, co ke kempování potřebujete. Ocenili jsme údržbu, čistotu, denně odvoz odpadků, klid. Sprchy jsou trochu retro, ale dalo se to. Personál je hodně vstřícný. Kemp má několik částí, kde si každý najde to svoje NEJ místo. Hodně nás pozitivně překvapilo rozložení kempu, okolí a množství zeleně. Určitě tento kemp zařadíme mezi naše cíle pro příští roky. Nevýhodou jsou pastviny s ohradníky všude kolem, a pokud si chcete zkrátit trochu cestu, je třeba dávat pozor, kde zrovna ty krávy jsou. Někdy projdete, jindy nikoli a to potom návrat do kempu se psy po hlavní silnici není žádná hitparáda. V kempu je koupaliště a restaurace. Platba v hotovosti, ale na recepci jsou připraveni vytvořit QR kód, tak nemusíme počítat, na kolik dní máme u sebe hotovost.
Stále Královehradecký kraj a tentokrát jsme zvolili kempDolce. Konečně zde všude platba kartou. Na zaparkování obytných aut je zde velká travnatá plocha. Našli jsme si místo, kde máme svým způsobem soukromí a psí holky mohou mít delší vodítko. Jsou zde tři rybníky, několik restaurací v okolí, stánky s občerstvením. Okolí trochu známe a tak jsme podnikali i pěkné procházky. Co nás tady překvapilo to šílené množství vos, které štípali bez varování. Dá se říct, že nás po několika dnech vyštvali. Nedalo se to. Místní restaurace na to byla připravena. K obědu jsme dostali ke stolu i plácačku na vosy. Musím říct, že to nás docela dostalo. Jen jsme nevěděli co dřív, obědvat, ohánět se po vosách, nebo hlídat psí holky, aby je nechytaly do tlamy.
Na ten okamžik, kdy sedneme do bydlíku a vyrazíme směr jih * akce dovolená, jsme se hodně těšili. Po letech to bude dovolená s přejezdy, tak trochu poznávací. Máme lepší vybavení a přespat můžeme kdekoli. Jen místo památek, dáme přednost přírodě. Přejezdy zkusíme bez dálnic. Prostě cesta na pohodu. Plán trasy : Praha – Budějovice – Dolní Dvořiště – 1.přespání na Rakouském Stellplatzu – horská silnice Nockalmstrasse – kemp v Rakousku – Lignano Sabbiadoro – kemp v Rakousku a zpět domů. Trasu jsme byli díky počasí nuceni změnit, ale o tom níže. Lednice je naplněna, psího žrádla máme dost, vyrážíme směr JIH. Naše první zastávka, každoročně jsou Budějovice. Zde doplníme kofein, psy se vyvenčí naposledy na území ČR a uloží se ke spánku. K našemu velkému překvapení jsme letos byli z čerpací stanice vyhozeni. Psi do ní nesmí. Novinka. Doplníme tedy rychle kofein a vyrážíme směr Dolní Dvořiště. Benzinka ONO nezklamala. Jako každoročně je cena nafty taková, o které se nám může ve Středočeském kraji pouze zdát. (Nafta 28,90/l). Ke spánku se ukládáme ve 23.50 na Stellplatzu Laakirchen, kde ráno na benzínce posnídáme. Se psy tu problém nemají.
České Budějovice
Laakirchen
Laakirchen
Bloumáme nad počasím, předpovědi pro Rakousko jsou nevalné, bouřky a déšť. My máme v plánu horskou silnici Nockalmstrasse, stoupání do 2042 m nad mořem. Pokud bude špatné počasí nebude nic vidět a cesta s 52 ostrými zatáčkami bude spíše vyčerpávajícím, než vytouženým zážitkem. Padlo rozhodnutí risku, sjíždíme z dálnice na Innerkrems a uvidíme, zda se rozprší, nebo nám bude přát štěstí. Počasí je takové „so and so“. Doufáme, že se moc nezhorší, zaplatíme vstupné a vyrážíme po klikaté Nockalmstrasse.
Vystoupáme na nejvyšší bod 2042 m – Eisentalhoefe. Asi tak v polovině, u rifugio Glocken, ve výšce 2024 m/n m začíná poprchávat, rozhodneme se pro návrat dolů. Po klesání, ale opět přijde stoupání do výšky V první zatáčce přemlouvají policisté krávu, aby se přesunula ze silnice na trávu. Dole v Ebene Reichenau již hustě prší a bouří. Padlo rozhodnutí změnit plán a místo jezer v Rakousku prchnout to Itálie, snad tam bude líp. Vyrážíme směr Villach, kde tankujeme naftu za € 1,569/l. No nic levného. Stále prší a my pokračujeme směr Tarvisio. Překračujeme hranice za vydatně deštivého počasí, které se rychle mění, výrazně se oteplilo a my stavíme u první Italské pumpy v Moggio Udinese, nejen na doplnění kofeinu, ale na dobrou pravou italskou kávu. Holky mají konečně procházecí pauzu a neprší. Po pár km sjíždíme z dálnice a jedeme směr Gemona del Friuli (Udine – UD). Odpoledne dojíždíme do kempu, který se jmenuje Camping ai Pioppi. Počasí nám přeje, je teplo a neprší. Zůstáváme jednu noc a ráno vyrážíme do Udine. Z Gemoni je to cca 25 km po vedlejší silnici. Cestou hledáme nějakou kavárnu, bez úspěchu. Káva přijde na řadu až v Udine. Pokračujeme směr Lignano Sabbiadoro, kde máme rezervované místo v kempu. Je kolem poledne a tak hledáme nějakou místní restauraci, už nás honí mlsný na něco typicky italského. Stavíme v Palazzolo Dello Stella
Ristorante da Michele. Naše chuťové buňky dostaly, to co očekávaly. Snědli jsme toho poměrně dost a jako bonus na závěr od majitele, ještě limončelo. Naše žaludky jsou naprosto v pohodě. Už bez zastávek vyrážíme ke kempu v Lignanu – kemp Lignano Sabbiadoro. Dorážíme odpoledně, check-in proběhne velmi rychle a my zjišťujeme, že naše parcela je přesně podle očekávání, zastíněná. Stavíme naše bydlení na 12 dní. Po dvanácti dnech u moře jsme se rozhodli přesunout do hor. Oproti původnímu plánu se rozhodujeme pro hory Italské, zase díky lepší předpovědi počasí. Rozhodli jsme pro návrat přes náš oblíbený Brenner. Vyhýbáme dálnicím, navigace praví cca 4 hodiny cesty, ale nespěcháme. Cestu si docela užíváme . Stavíme podle potřeby a kocháme se krajinou, kterou z dálnice nikdy neuvidíme. Konečně, po letech je to zase to pravé cestování po Itálii. Stavíme v Moriago della Battagliana oběd. Jak se blížíme k horám, mění se počasí. Jedeme podle navigace Google, funguje lépe, než ta zabudovaná v autě, přesto při stoupání nás zavede na špatnou silnici, ale v zápětí nás žene zpět. Jen se nacházíme v nějaké malé vesničce, silnice široká tak, tak a hledáme místo na otočení. Ve finále musíme trochu zacouvat, cestou na nás udiveně koukají dva Italové, kamže to jedeme když se tam nevejdeme. Nakonec vítězíme, máme správný směr a naší další zastávkou je CampingMolveno, Lago di Molveno, Trentino. Poznáváme jiné prostředí Itálie, kuchyni a místní speciality. Jezero je nádherné a vydržela bych se na něj dívat hodiny. Zůstáváme pár dní a pomalu přemýšlíme kam dál, dovolená se blíží ke konci, další zastávku bude směrem na cestě domů. Hranice IT/A překročíme přes Brennero a dál pojedeme přes Mnichov. Vyrážíme z Molvena kolem 10 hodiny ráno a projíždíme Fai della Paganella, Mezzolombardo a cestou opět plníme lednici v místním supermarketu a hlavně obdivujeme horské masivy a kvalitní horské silnice. Pokračujeme už cíleně a nejkratší cestou na Brennero.
Fai della Paganella
Mezzolombardo
Vipiteno
Brennero
Projíždíme část Rakouska směr Mnichov k našemu plánovanému cíli camping Walchensee. A jak tak jedeme všimneme si Benzinky, kde je poměrně dost plno. Nafta Euro 1,279/ l. Tankujeme plnou. Později jsme zjistili, že to byla poslední benzinka v Rakousku. Po chvíli přejíždíme nenápadně označenou hranici do Německa. Hranici překračujeme v Mittenwaldu a jedeme směr Kochel. Kemp u Walchensee je obsazený, jedeme dál a cestou hledáme další kemp a narazíme na další dva úplně plné. Domů se nám nechce a tak v posledním kempu se ptáme, kde by se dalo najít místo. Byl nám doporučen směr Murnau u Staffelsee. Dobrý tip. Nacházíme Campingplatz Aichalenof. Zde si můžeme vybrat i místo. Je celkem volno : Campingplatz Aichalehof, Uffing am Staffelsee. Zůstáváme dvě noci, pak se najednou mění počasí. Balíme a konec zvonec, jedeme domů. Směr Mnichov, Plzeň ……
Trasa : České Budějovice – Dolní Dvořiště – Innerkrems – Nockalmstrasse – Ebene Reichenau – Villach – Tarvisio – Gemona del Friuli – Udine – Lignano Sabbiadoro – Moriago della Batablia – Molveno – Brennero – Insbruck – Mittenwald – Kochel – Murnau – Uffing – Mnichov – Plzen – domů Trasa na MAPY.cz Celkem jsme ujeli 1832 km Rakouska známka 2x 10ti denní € 9,20 Mítnice € 12,00 , € 5,30 (vyhýbali jsme se dálnicím) Brenner € 9,50 Nafta 2x Rakousko € 1,569/l (Villach) a € 1,279/l (před Mittenwald, poslední Rakouska) V Itálii, jak se říká nafta je opravdu nejdražší, myslí se tím pravděpodobně na dálnicích, mimo dálnice je kolem € 1,41.
