Rubriky
2022 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Nezařazené

Dolce camping

Dolce, pro nás, kdo miluje Itálii, se ihned vybaví „sladký“ . Řekla bych že tentokrát to platilo 100%. První velké rodinné kempování ve složení : 4 děti, 6 dospělých a 2 psi. 

Protože jsme k autům potřebovali i jeden rodinný stan, rezervaci jsme provedli s předstihem, a to koncem ledna, kdy jsme platili i zálohy. Kromě stanu nám v kempu zablokovali i dvě karavanové stání. Ty jsme nakonec nevyužili. Parkovali jsme na louce, abychom byli blíže rodinnému stanu. 
Kemp nás velmi mile překvapil, přestože je poměrně dost velký, našli jsme soukromí. Měli jsme štěstí, že v té době se nepořádali žádné skupinové akce a tak jsme si užili i dostatek klidu. 
Děti zde mají k dispozici rozlehlé hřiště, dostatek sportovišť a půjčovnu sportovního vybavení. Miniatur golf, tenis, petang a mnoho dalšího. Příjemné procházky po okolí a restaurace, jak v kempu, tak v okolí s docela slušnou nabídkou.
Nevýhody : sprchy na žetony 20Kč a voda teče velmi málo. Cena by nevadila, v ČR už jsme si zvykli, jen kdyby ta voda tekla. V kempu nesmí psi do vody. Mimo kemp se vstup najde. Za nás určitě jeden z těch dobrých kempů, kam se pravděpodobně vrátíme.

Rubriky
2022 Čechy Cestovatelský deník

Českem se psem

Černá v Pošumaví, kemp Olšina.
Pobyt byl naplánován jako odpočinkový pro Testy a Appii. Kemp jsme předem nerezervovali, přesto jsme se rozhodli neměnit zvyky, jen termín jsme museli posunout.
Důvod, proč do tohoto kempu již řadu let jezdíme, je jednoduchý. Je to jeden z mála klidných českých kempů. Dalo by se říct, že kemp je rozdělen na dvě části. Češi a zahraniční klientela. Jsou to takové dva různé světy.
Co nás sem táhne nejvíc, jsou západy slunce nad Lipnem a nádherné večery s výhledem na jezero, procházky po okolí, které nejsou pro starší psy náročné, labutě a kachny.

Je to ale Šumava a tak když prší, tak prší. Historie se opakuje, stejně jako vloni se kocháme pohledem na Lipno a pozorujeme blesky na druhé straně břehu. Vzduch se ani nehnul. Až najednou. Vloni nám vichr strhnul markýzu a museli jsme odjed hned druhý den. Letos jsme byli chytřejší a chtěli jsme ji stáhnout, jenže, než jsme ji odjistili, strhlo se peklo a sotva jsme ji drželi. Díky sousedům z Holandska, kteří, jakmile zajistili svůj karavan nám přispěchali na pomoc jsme markýzu dokázali zatáhnout. Vichr, kroupy a neskutečné množství vody. Když jsme se dostali do obytky, zjistili jsme, že z nás kape voda, jak kdybychom se v oblečení koupali. Takhle mokré oblečení nevytáhnete ani z pračky.
Druhý den ráno, jsme to s Holanďany probírali a svěřili se nám, že z krupobití měli strach, jestli nebudou kroupy zase jako tenisové míčky. Přesto nám pomohli a my víme, že bez nich bychom markýzu nedokázali ve dvou  v tom vichru udržel a zatáhnout. 
Současně jsme ve snaze vše mokré rozvěsit na sluníčko zaregistrovali, že parkujeme na bazénu. Zem byla tak promáčená, že jsme chodili v louži. Po domluvě s provozovatelem, jsme se přesunuli o parcelu vedle.

A sušíme a sušíme. Díky tomu jsme zůstali o dva dny déle. 
Hodnocení kempu :
Jezdíme na Olšinu rádi. Za nás spokojenost. Někomu může vadit, že sprchy jsou na 20Kč žeton. Malá restaurace, ale nám na každodenní obědy vyhovuje. 
Oproti roku 2021 ceny kempu vyšší. Ceny v restauraci vyšší o dost.
Ve srovnání s červnovou Itálii, jsme za jídlo na Olšině, platili více, než v Itálii.
Další zastávkou byl Český Krumlov, Vltava.

Rubriky
2022 Cestovatelský deník Kam se psem

KEMP KRKAVEC

Krkavec byl pro nás jedno velké překvapení. Na břehu řeky Nežárky, malý, tichý s rodinnou atmosférou. Louky, lesy, jez. Takový malý ráj na zemi. 

Kemp je sice starší. Chatky, sprchy, WC vše čisté. Příjemné prostředí, kuchyně, ochotný personál a tak nějak celá atmosféra kempu připomíná  nádherné časy z doby minulé. Časy, kdy jsme jezdili na vodu nebo stopem jen tak a pokud jsme zrovna nespali pod širákem, tak se stanem.
Kemp jsme poznali díky akci Spolku českého strakatého psa pro psí seniory pod názvem Staří, ale dobří.
Komorní akce v komorním prostření jižních Čech kousek od Veselí nad Lužnicí.
Příjezdová cesta : Popis najdete na stránkách kempu. Platí tady, nespoléhat se 100%  na navigaci. Pozor na můstek, pokud pojedete obytným autem. Výška je 3,2m. Poloingtegrál projede bez problému. 
Služby pro obytná auta : Pokud přijedete obytkou, určitě Vás nechají, po předchozí dohodě zaparkovat. I Přípojka na proud je k dispozici. Prioritně ale kemp pro obytná auta není určený, takže výlevku WC zde nehledejte, ani doplnění či vypuštění vody. Pokud hledáte klid a nádhernou přírodu, určitě Vás kemp nezklame.
Fotogalerie zde

Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Holky jedou za zvířaty

Závěr letošního delšího cestování končí tam, kde měl vlastně začínat. Leč stejně jako vloni, díky  situaci Covid 19, byl kemp v době, kdy jsme měli rezervaci, zavřený a tak nás odsunuli až na konec září.
Safari kemp, Dvůr Králové je vždy celoročně plný. Rezervace se otevírají každý rok už 1.února a naplní se velmi rychle. 
Jako každoročně je ZOO pro nás a hlavně pro holky z růžového stanu, velký zážitek. surikaty a opice všeho druhu vedou. Letos byly fascinované také lvicí s mláďaty a ptáky. Velmi je zajímala také hyena  a zdálo se, že zájem byl oboustranný. 
Kemp je super a čistotou a sociálním zařízením může konkurovat zahraničním 5* kempům. 

celá fotogalerie zde

Po příjezdu domů, holky vůbec nechtěly pochopit, že cestování na nějakou dobu končí. Dostat je z obytného auta je vždy po návratu nadlidská síla. Milují cestování a my jsme za to vděční.
Prostě pelech v obytném autě je takový nadpelech i nad sedačkou.

Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Holky z růžového stanu

Aneb závěr našeho prvního letošního cestování 
Navštívili jsme :
Olšina, Plzeňsko, U Kukačků, Rakousko, Itálie Moře, Itálie Agroturismo
Na začátek cesty

Milujeme Šumavu. Autokemp OLŠINA je naše srdcovka. Další letošní zastávka, plánovaná na  10 dní je tedy zde. Má to takový relax, sedět a koukat na Lipno. Projít se se psy po okolí. Trochu si zaplavat. Je to s podivem, ale i holky tu vodu tady milují. Neplavou, ale rády se brodí.
Přijeli jsme v pátek odpoledne. Deštivé počasí i  tady zanechalo silně podmáčenou půdu a tak nám není dovoleno zaparkovat, jako každý rok u křivého stromu. Místo jsme dostali na první terase, no trochu dál k vodě, ale volný výhled.

Olšina je kemp, kam vždy jezdilo hodně Němců a málo Čechů. Je to jeden z důvodů, proč to tu máme rádi. Není strach, že se nám tu něco ztratí. Kemp byl vždycky hodně plný. Doba covidová situaci změnila. Stejně jako vloni je tu zahraničních bydlíkářů minimum. Naopak Čechů přibylo. Ale i tak je kemp celkem poloprázdný. 
Užíváme si klidu, holky mají spoustu prostoru na volný pohyb, i když stále jen pod dozorem. Při procházce do Černé jsme si všimli nově vybudované cyklostezky a tak jsme ji hned využili. Vede celou dobu kolem Lipna. To jsme dost ocenili. 

Po večeři odpočíváme u bydlíku a těšíme se na západ slunce. Západy tu jsou úžasné, možná proto se nám tady tolik líbí.  Máme spoustu fotek, které každý rok uděláme.
Je krásný, teplý večer, sedíme venku skoro do půlnoci. Poté návštěva sprch a pak najednou, nečekaný poryv větru. Snažíme se zavřít markýzu, ale nedá se udržet.

Ráno kontrolujeme škody. Ano růžový stan přežil bez úhony. Markýza se odlomila na jedné straně od auta a zdeformovaly se lišty. Nemáme ji utrženou jako ostatní, kteří také nestačili včas zatáhnout. Dole u vody je utržený od obytného auta celý předstan. Všechno je jednou poprvé, ale je jasné, že tohle už zažít nechceme. Auto je v tomto stavu nepojízdné a tak řešíme co dál. 
Hledáme servis na internetu. Zjišťujeme, že markýza Thule je nedostatkové zboží. Jediné co jsme našli byla dodávka 5 – 10 dní a zavřený servis tam, kde by byla k dispozici. 
Je to jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli markýzu zajistit provazy a lepenkou. Celkem odborně na přepravu. A jedeme domů. Na pondělí jsme dohodnutí ve firmě, kde jsme obytku koupili. 
Závěrem :  Nová markýza byla namontovaná za 9 dní a tak je před námi další cestování, jen s malou pauzou. 

Na začátek naší cesty

 

Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Na Plzeň…..

Když se řekne Na Plzeň, ihned se mi vybaví povídka od Šimka a Grossmanna „Na Plzeň Vávro, Na Plzeň“ – Výlet s lomcovákem.
Jsou tu také jiné spojitosti. Např. Nefiltrované Plzeňské pivo, Restaurace u Salzmannů, Šenk na Parkánu, 
To byl jeden z důvodů, když jsme řešili kam pojedeme dál, proč jsme se vydali směr Plzeň:
Volba padla na autokemp Veselý Habr. Hledali jsme klidné místo s restaurací a rybníkem. 

Kemp se nachází uprostřed lesů. Možná proto byl problém s parkováním na louce, která po silných bouřkách byla silně podmáčená a najít suché nerozježděné místo byl tak trochu oříšek. Naštěstí v příštích dnech se očekává slunné a teplé počasí, doufáme, že louka trochu vyschne. Kemp je obsazený jen z části, klidu si tu užíváme dost. Myslím, že v současné době je už málo míst, kde je špatný signál pro mobilní internet. Takže máme odpočinek se vším všudy.
Trnovský rybník je vhodný na koupání spíše pro děti a psy, my jsme ho nevyužili, hodně mělký ale čistý. Pocachtaly se jen holky. A nejen v rybníku, ale i ve Voldušském  potoce.

Užili jsme si dost procházek po okolí plné lesů. Rybník se dá krásně obejít a procházkou dojít i do sousedního kempu. To co jsme od kempu očekávali, kemp splnil. 
Hodnocení :
To kladné vyplývá z popisu nahoře. 
Negativa: Ve sprchách tekla pouze studená voda, i když sprchy byly zadarmo, otužovat jsme se neměli v plánu. Trochu nám vadila neposekaná tráva, ale mohlo to být díky deštivému počasí ve dnech než jsme dorazili. Vyjeté koleje na místech pro parkování byly také nepříjemné. Člověk musel dávat pozor kam šlape, aby nedošlo k pádu. Škoda, že ti dovolenkáři co to způsobili, to po sobě nedali do pořádku.

Kde se dobře jí a Pije

No přece v Plzni!
My sem jezdíme hlavně za českou kuchyní a plzeňským nefiltrovaným pivem. Plzeňské restaurace oceňují i naše dvě psí hospodské povalečky.
A když jsme na Plzeňsku další zastávka nemůže být nikde jinde, než v Plzni. Letos opět volíme restauraci na Parkáně. Hlavním důvodem je parkování toho našeho kolosu .

A kousek procházkou do centra. Po dobrém obědě jdeme zkontrolovat kašny a hledáme místo na dobrou kávu a zákusek. Jak v restauraci, tak v kavárně ihned holky dostaly misku s vodou.

Fotogalerie
Pokračování
Rubriky
2021 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Kam se psem

Šumava 2021 poprvé

Rozhodli jsme se cestovat podle počasí a proto při obědě v Rakousku padlo rozhodnutí vyzkoušet kemp u Lipna U Kukačků. Ve FB skupině karavanistů má dobré recenze, tak uvidíme.

Přijíždíme odpoledne za slunečného počasí. Hned na recepci nás čekalo překvapení. Manželský pár před námi, informoval, že není očkovaný ani nemá test. Na web stránkách kempu je uvedeno, že ubytovat se mohou pouze lidé očkovaní, ti co covid prodělali a ti co mají negativní test.  Přesto je do kempu pustili. To co by se v zahraničí nestalo, je v česku běžná situace. 
Bydlení jsme postavili skoro na samém konci kempu. To jsme ale netušili, že pro vodu a do sprch to bude slušná procházka. Jsme v ČR a tak si uvědomujeme, že nemůžeme nechat nic venku bez dozoru. To nás trochu stresuje. Ani jsme netušili, že v noci v kempu budou vykradeny nějaké stany. Obezřetnost na místě. Smutná to záležitost.
Hodnocení : 
Kemp má písčité pláže a pláž pro psy, i když ty se stejně můžou koupat všude. Pozvolný přístup do vody a Lipno čisté, skoro jako jezera v Rakousku. 
Jde objednat ranní pečivo a obědy v místní restauraci nás neurazily. 
Na venčení a procházky tam moc možností není. Po cyklostezce doprava, nebo pro změnu doleva.
Čistota a stav sociálního zařízení celkem slušná. Sprchy na žetony 20 Kč. Co ve sprchách přímo nesnáším je igelit místo dveří. Vytknout se musí také neexistence odpadkových košů. Není tam ani jeden v celém kempu. A tak otázka kam se psím pokladem? Sáčky na psí bobky ani nekomentuji. Ty jsou v českých kempech velmi zřídka.

Zůstáváme pár dní a odjíždíme v době, kdy jsou hlášeny silné bouřky. Ty nás líznou v Českých Budějovicích. Ujíždíme a zdá se, že opět nám počasí vyjde.

Pokračování
FOTOGALERIE

Rubriky
2020 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník Turistika

2020 Setkání strakáčů

Po příjezdu z Itálie do ČR jsme konstatovali, že jsme přijeli z roušek do roušek. I v České Republice platí nošeni roušek, zatím jen pro vnitřní prostory. 
Setkání se koná jako obvykle druhý víkend v září. Tentokrát ve Sportkempu Doubí, Třeboň
Počasí přeje, Třeboňsko je naše oblíbená oblast. Program jako obvykle perfektně připravený. Kuchyně výborná, té nebylo co vytknout. Pouze hygiena silně kulhala. Byl to pro nás celkem šok. Jsme zvyklí, že v ČR prostě věci fungují jinak, než ve vyspělejších zemí EU. Jen si myslím, že v současné době není risk na místě. Roušky jsme použili pouze my. Příbory na jedné hromadě, takže si mezi ně každý sáhnul. Švédské stoly jsme měli zato, že byly z hygienických důvodů zakázané, ale do Třeboně to asi nedorazilo. Skleničky a hrnky, ne vždy byly čisté. Našli jsme na nich i zbytky másla. 
Naštěstí jsme to snad všichni ve zdraví přežili a můžeme tak vzpomínat jen na příjemné zážitky a setkání s lidmi a strakáči.
Fotogalerie ze setkání zde

Součástí setkání je vždy i Klubová výstava, kde holky nemůžou chybět. Když už tam jsme byla by škoda holky neukázat. Tessy jako veterán a Appia, přestože už by  mohla být rovněž veterán, se předvádí  ve třídě pracovní. Obě holky dostaly pěkný posudek a Appia dokonce res.CAC. Už nám o nic nejde, přesto to hodně potěšilo. Více zde

Součástí našeho cestování byly opět návštěvy zřícenin a bodů do strakaté turistiky. 
Tentokrát :
Zřícenina hradu Šelmberk
Torzo fary ve Zhoři
Zřícenina Hradu Údolský hrádek
Rybník Rožumberk
Zřícenina kostela narození Panny Marie
Zřícenina kaple Číměř
CHKO Třeboňsko

Rubriky
2020 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník

Cesta na severozápad 3.díl

Původně jsme měli v úmyslu zůstat v kempu Barbora do konce plánovaného cestování po republice. Protože se nám tam nelíbilo,  přesouváme se do kempu Baldi u Jesenické nádrže. Naplánovali jsme novou trasu, abychom získali nějaké bodíky do Strakaté turistiky. Ostatně to nás bude čekat i cestou z Baldi zpět domů. Ještěže ten internet funguje všude a máme tarif s dostatečným množstvím dat. Inzerovaná wifi zdarma v českých  kempech většinou nefunguje, nebo si musíte internet zaplatit. 
Vyjiždíme krátce po 8 hod ranní a první naší zastávkou je Skanzen Stará ves a replika větrného mlýna, Chomutov. 
Parkujeme, na velkém parkovišti přímo u Skanzenu a Zooparku. Trochu se špatně orientujeme, kde mlýn hledat a nikde nikdo. 
Skanzen nemá žádný oficiální vchod s nápisem Skanzen. Když jsme konečně vstup našli, bloudili jsme dál. Byla z toho pěkná procházka a cíl stál zato. Kromě koní jsme nepotkali nikoho.

Další zastávkou je Kadaň, zřícenina bývalého Špitálu. Dnes je špitál zbořeništěm a jeho podobu a přesné místo jsme čerpali z údajů na internetu. (památkový katalog a regionální tisk). 

Pokračujeme směr KarlovyVary a cílem je vila Mattoni, Kyselka. Úzké kopcovité silničky daly tak trochu bydlíkovi zabrat. Vrcholem pak byla lávka s následným dřevěným mostem přes Ohří (Radošov, směr Kyselka. 

Stahujeme střešní čelní okno a pouštíme se do průjezdu. Nebylo kam vycouvat a tak jsme to museli risknout. Na první pohled se zdálo, že to s odřenýma ušima projedeme. Ano bylo na centimetry jak po stranách tak u střechy.  Lituji, že jsme průjezd nenatočili na video, ale měli jsme oba oči na stopkách a řešili jsme průjezd a ne video. Celé jsme to jeli doslova krokem centimetr po centimetru a za námi se utvořila pěkná kolona aut. Po průjezdu jsme si hlasitě vydechli a s úlevou zastavili. Zajímalo by mě, jestli jsme varování na výšku a šířku vozidla přehlédli, nebo zda cestou nikde nebylo.
Po chvíli nasedáme a jedeme směr Kyselka k Mattoniho vile. Cvakneme pár fotografii a usoudili jsme, že pro dnešek to stačí. Venkovní teplota se vyšplhala ke 30 stupňům C. Hlavně pro psy to už začíná být náročné. 

Mattoniho vila byla to poslední, co jsme se rozhodli navštívit, avšak kolem nás se najednou objevila CHKO Slavkovský les.

Ale to už je opravdu poslední, další dvě zříceniny vynecháváme a jedeme co nejrychleji k nádrži Jesenice, do kempu Baldi. Podle informací ze dne předcházejícího měla být obsazenost Max 60% a dostatek volných přípojek na elektřinu. No, když jsme dojeli, konstatovali jsme obsazenost více jak 80% a přípojka na proud se hledala těžce, nakonec jsme postavili obytku na místo s elektřinou a oželeli jsme plac u vody. Nelitovali jsme. Dole u jezera byl celý den pohyb, nahoře byl klid.

Poloha kempu je blízko hranic, asi proto zde bylo hodně Němců. Předpokládám, že díky tomu zde bylo čisto. Žádné odpadky, žádný noční hluk. Sociálky čisté, ale množství sprch, wc a hlavně jeden kohoutek vody jako kuchyňka naprosto nedostačující pro množství lidí v kempu. Přesto jsme zde byli spokojeni a určitě budeme uvažovat, že se sem ještě někdy podíváme. V kempu je restaurace, do vody mohou psi bez omezení. 

Rubriky
2020 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník

Cesta na severozápad 2.díl

Máme zabaleno a vše je díky dešti mokré. Z kempu Hamr na Jezeře vyjíždíme brzy ráno.
První plánovaná zastávka je na Skalní Hrad Sloup v Libereckém kraji. Z původního hradu zůstaly do dnešní doby zachovány jen zbytky některých prostor vytesaných do sklály. I takhle brzy po ránu a v dešti je parkoviště téměř plné. Je vidět skoro na každém zajímavém místě, jak letos Češi cestují jen po Česku. Dokonce zde potkáváme i českého strakatého psa, bohužel páníček neznal jmého CHS a tak nevíme, kdo to byl.

Z hradu Sloup míříme na naše oblíbené zříceniny. Zůstáváme v libereckém kraji. První z nich je zřícenina vodního hradu Lipý. Ten se nachází přímo v centru České Lipý.

Dalším cílem je zřícenina skalního hradu Hřídelík, v obci s hezkým názvem Blíževedly. Ke zříceně vede mírné stoupání upravenou krajinou. Jakmile dorazíme na místo je na první pohled zřetelný pískovec. 

Pokračujeme do Ústeckého kraje ke zřícenině Hradu Levín. Ke zřícenině opět stoupáme. Trochu nás zklamala. Jsou tam viditelné velmi skromné pozůstatky. Zvonice, která na kopci stojí, vznikla až po zániku hradu.

Z Levína přejíždíme na zříceninu hrádku Škvárovník. Jedeme přes Mariánský most v Ústí, bohužel se nám tam nepodařilo nikde zastavit, a tak do soutěže máme o bodík méně. Škvárovník nás zaujal a tak máme hodně fotek. Ty si můžete prohlédnout zde : https://www.zonerama.com/AdessoPhoto/Album/6456435

Poslední v plánu je Zřícenina kostela sv. Prokopa. Opět upraveno, příjemné prostředí a spousta fotek na zonerame

Tím naše sbírání bodů do soutěže končí a směrujeme do EuroCampu a pláže Barbora. Kemp se nachází na břehu vodní nádrže Barbora pod úpatím Krušných hor. Říká se, že se jedná o nejčistší vodní nádrž v Čechách. Voda byla opravdu skvostná, písčitá pláž s drobnými kamínky, připadali jsme si skoro jak u rakouských jezer. Průzračná voda. Výhodou byla i existence psí pláže. To ale bylo to jediné. Kemp hrůza a neodpovídá popisu na webových stránkách kempu. Ve skutečnosti ho provozuje Jacht klub a část pro ostatní je malý pozemek, kde jsme ve finále byli na sebe namačkaní. My jsme měli štěstí, že se nám podařilo zaparkovat a postavit bez přítomnosti provozovatele a tak jsme si kolem sebe vytvořili trochu místa. Přesně tak, aby to před nás už nemohl nikdo postavit. Sociálky katastrofa. Provozovatel kempu nás upozornil, že je v pronájmu, a že se mu nevyplatí investovat. Plocha se neuklízela a Češi prostě hází nedopalky cigaret na zem, zrovna tak, jako kelímky od limonád a piva. Tak, jak už jsem v jednom z příspěvků psala: Češi neznají existenci odpadkového koše. No, pokud kemp bude takový jaký je, určitě už tam nikdy nepojedeme. Přesto se nám podařilo pořídit pár fotek, hlavně jezera s dokonale čistou vodou.

Z diskusí víme, že hodně kempů je obsazených na 100% a další návštěvníky nepřijímají. Chystají se tropické teploty a tak se dá předpokládat, že u jezer to bude masakr. Rozhodujeme se kam dál, protože v Barboře zůstat nechceme. Rozhodli jsme se pro kemp Baldi u Jesenické přehrady.