Rubriky
2019 Cestovatelský deník Friuli Venezia Itálie

2019 Gemona del Friuli

Cestujeme podle předpovědi počasí a vyhýbáme se dálnicím :
Sice je to trochu sázka do loterie, jsme na dovolené, neřešíme.  Nejbližší místo za hranicemi Rakouska, kde jsme našli kemp a momentálně neprší,  předpověď je  pozitivní a jak říkají latiníci „Dum spiro, spero“
Gemona del Friuli se nachází v provincii Udine, region Friuli -Venezia Giulia. Z obytného auta nám uličky města připadají uzounké a ani se nám nechce věřit, že zde nějaký kemp bude.
Nakonec jsme ho našli. Camping Ai Pioppi. Rodinný kemp, nenápadné místo, vjezd jakoby mezi domy. Přijíždíme k recepci, která je vlastně kavárnou, momentálně zavřenou. Telefonujeme na telefonní číslo uvedené na dveřích a dozvíme se, že si obytku máme někam postavit, připojit se na proud a vyřešíme to ráno. Dobrý přístup! Při vjezdu do kempu jsme překvapeni, malý, velmi příjemný kemp, který je trochu ve svahu a díky tomu má připravené zpevněné plochy na stání obytných vozů v rovině. Voda a proud je skoro u každé parcely. Plánujeme zůstat pouze jednu noc a tak vyndaváme minimum.

Kemp je poloprázdný, vybrat si pro nás vhodné místo byla hračka. Je tu dost stanařů, motorkářů a těch, co podnikají výlety na kolech. Nacházíme zde i dvě Češky. 
Sociálky malé, ale čisté. Všude teče teplá voda, k dispozici je tekuté mýdlo a papírové ručníky. 
Na každém detailu záleží :
Pro stanaře, motorkáře jsou k dispozici stolky a židle, jak ty plastové, které jsou téměř u každého stanového místa, tak ty kamenné, které do tohoto prostředí neodmyslitelně patří.

Cena za noc € 25,00 psy a ranní káva zdarma.
Kemp se nám moc líbil a zařadíme ho do seznamu příštích zastávek.
Související článek : 2019 Směr jih poprvé
Fotogalerie : Gemona del Friuli

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Rakousko

2019 Nockalmstrasse

Nockalmstrasse je vysokohorská, zpoplatněná, 33 km dlouhá silnice s 52 ostrými zatáčkami v Rakousku ve spolkové zemi Korutany. Spojuje obce Innerkrems a Ebene Reichenau. Silnice je určena pro pěší, cyklisty, motorkáře, osobní automobily a autobusy. Zakázán je vjezd vozidlům s obytným přívěsem. Je otevřena pouze od května do října. Každá zatáčka je očíslovaná. Na silnici je mnoho motorkářů a krav, ty se pohybují podle svého, a to i v silnici. Pochopitelně mají přednost.

Nejvýše jsme vystoupali do výšky 2042 m nad mořem, kde se nám otevřelo fantastické panorama 360 stupnů. Pro nás obrovský zážitek a psům to bylo pochopitelně fuk, nechápali, proč se tady zrovna mají fotit.

Rychle jsme se pokochali a jedeme dál. Počasí se rychle kazí. Zřejmě také z tohoto důvodu zde není mnoho lidi. My bohužel nevidíme šanci zdržet se.
Při sjezdu do Ebene Reichenau již hustě prší a bouří. Předpověď pro Rakousko je nevalná. Proto padlo rozhodnutí změnit plán a místo jezer v Rakousku prchnout to Itálie. Vybrali jsme Gemona del Friuli.

Související článek : 2019 Směr jih poprvé
Fotogalerie : 2019 Nockalmstrasse

Rubriky
2019 Cestovatelský deník Itálie Rakousko

2019 Směr jih poprvé

Na ten okamžik, kdy sedneme do bydlíku a vyrazíme směr jih * akce dovolená, jsme se hodně těšili. Po letech to bude dovolená s přejezdy, tak trochu poznávací. Máme lepší vybavení a přespat můžeme kdekoli.  Jen místo památek, dáme přednost přírodě. Přejezdy zkusíme bez dálnic. Prostě cesta na pohodu. 
Plán trasy :
Praha – Budějovice – Dolní Dvořiště – 1.přespání na Rakouském Stellplatzu – horská silnice Nockalmstrasse – kemp v Rakousku – Lignano Sabbiadoro – kemp v Rakousku a zpět domů. Trasu jsme byli díky počasí nuceni změnit, ale o tom níže.
Lednice je naplněna, psího žrádla máme dost, vyrážíme směr JIH.
Naše první zastávka, každoročně jsou Budějovice. Zde doplníme kofein, psy se vyvenčí naposledy na území ČR a uloží se ke spánku. K našemu velkému překvapení jsme letos byli z čerpací stanice vyhozeni. Psi do ní nesmí. Novinka. Doplníme tedy rychle kofein a vyrážíme směr Dolní Dvořiště. Benzinka ONO nezklamala. Jako každoročně je cena nafty taková, o které se nám může  ve Středočeském kraji pouze zdát. (Nafta 28,90/l). 
Ke spánku se ukládáme ve 23.50 na Stellplatzu Laakirchen, kde ráno na benzínce posnídáme. Se psy tu problém nemají. 

Bloumáme nad počasím, předpovědi pro Rakousko jsou  nevalné, bouřky a déšť. My máme v plánu horskou silnici Nockalmstrasse, stoupání do 2042 m nad mořem.  Pokud bude špatné počasí nebude nic vidět a cesta s 52 ostrými zatáčkami bude spíše vyčerpávajícím, než vytouženým zážitkem.
Padlo rozhodnutí risku, sjíždíme z dálnice na Innerkrems a uvidíme, zda se rozprší, nebo nám bude přát štěstí. Počasí je takové „so and so“. Doufáme, že se moc nezhorší, zaplatíme vstupné a vyrážíme po klikaté Nockalmstrasse.

Vystoupáme na nejvyšší bod 2042 m – Eisentalhoefe. Asi tak v polovině, u rifugio Glocken, ve výšce 2024 m/n m začíná poprchávat, rozhodneme se pro návrat dolů. Po klesání, ale opět přijde stoupání do výšky  V první zatáčce přemlouvají policisté krávu, aby se přesunula ze silnice na trávu. Dole v Ebene Reichenau již hustě prší a bouří. Padlo rozhodnutí změnit plán a místo jezer v Rakousku prchnout to Itálie, snad tam bude líp. Vyrážíme směr Villach, kde tankujeme naftu za € 1,569/l. No nic levného. Stále prší a my pokračujeme směr Tarvisio.  Překračujeme hranice za vydatně deštivého počasí, které se rychle mění, výrazně se oteplilo a my stavíme u první Italské pumpy v Moggio Udinese, nejen na doplnění kofeinu, ale na dobrou pravou italskou kávu.  Holky mají konečně procházecí pauzu a neprší.
Po pár km sjíždíme z dálnice a jedeme směr Gemona del Friuli (Udine – UD). Odpoledne dojíždíme do kempu, který se jmenuje Camping ai Pioppi.
Počasí nám přeje, je teplo a neprší. Zůstáváme jednu noc a ráno vyrážíme do Udine. Z Gemoni je to cca 25 km po vedlejší silnici. Cestou hledáme nějakou kavárnu, bez úspěchu. Káva přijde na řadu až v Udine. Pokračujeme směr Lignano Sabbiadoro, kde máme rezervované místo v kempu. Je kolem poledne a tak hledáme nějakou místní restauraci, už nás honí mlsný na něco typicky italského. Stavíme v Palazzolo Dello Stella

Ristorante da Michele. Naše chuťové buňky dostaly, to co očekávaly. Snědli jsme toho poměrně dost a jako bonus na závěr od majitele, ještě limončelo. Naše žaludky jsou naprosto v pohodě. Už bez zastávek vyrážíme ke kempu v Lignanu – kemp Lignano Sabbiadoro.
Dorážíme odpoledně, check-in proběhne velmi rychle a my zjišťujeme, že naše parcela je přesně podle očekávání, zastíněná. Stavíme naše bydlení na 12 dní. 
Po dvanácti dnech u moře jsme se rozhodli přesunout do hor. Oproti původnímu plánu se rozhodujeme pro hory Italské, zase díky lepší předpovědi počasí. Rozhodli jsme pro návrat přes náš oblíbený Brenner. Vyhýbáme dálnicím, navigace praví  cca 4 hodiny cesty, ale nespěcháme.
Cestu si docela užíváme .
Stavíme podle potřeby a kocháme se krajinou, kterou z dálnice nikdy neuvidíme. Konečně, po letech je to zase to pravé cestování po Itálii. Stavíme v Moriago della Battagliana oběd. Jak se blížíme k horám, mění se počasí. Jedeme podle navigace Google, funguje lépe, než ta zabudovaná v autě, přesto při stoupání nás zavede na špatnou silnici, ale v zápětí nás žene zpět. Jen se nacházíme v nějaké malé vesničce, silnice široká tak, tak a hledáme místo na otočení. Ve finále musíme trochu zacouvat, cestou na nás udiveně koukají dva Italové, kamže to jedeme když se tam nevejdeme.  Nakonec vítězíme, máme správný směr a naší další zastávkou je CampingMolveno,  Lago di Molveno, Trentino. 
Poznáváme jiné prostředí Itálie, kuchyni a místní speciality. Jezero je nádherné a vydržela bych se na něj dívat hodiny. Zůstáváme pár dní a pomalu přemýšlíme kam dál, dovolená se blíží ke konci, další zastávku bude směrem na cestě domů. Hranice IT/A překročíme přes Brennero a dál pojedeme přes Mnichov. 
Vyrážíme z Molvena kolem 10 hodiny ráno a projíždíme Fai della Paganella, Mezzolombardo a cestou opět plníme lednici v místním supermarketu a hlavně obdivujeme horské masivy a kvalitní horské silnice. Pokračujeme už cíleně a nejkratší cestou na Brennero.

 

Projíždíme část Rakouska směr Mnichov k našemu plánovanému cíli camping Walchensee.  A jak tak jedeme všimneme si Benzinky, kde je poměrně dost plno. Nafta Euro 1,279/ l. Tankujeme plnou. Později jsme zjistili, že to byla poslední benzinka v Rakousku. Po chvíli přejíždíme nenápadně označenou hranici do Německa. Hranici překračujeme v Mittenwaldu a jedeme směr Kochel. Kemp u Walchensee je obsazený, jedeme dál a cestou hledáme další kemp a narazíme na další dva úplně plné. Domů se nám nechce a tak v posledním kempu se ptáme, kde by se dalo najít místo. Byl nám doporučen směr Murnau u Staffelsee. Dobrý tip. Nacházíme Campingplatz Aichalenof. Zde si můžeme vybrat i místo. Je celkem volno : Campingplatz Aichalehof, Uffing am Staffelsee.
Zůstáváme dvě noci, pak se najednou mění počasí. Balíme a konec zvonec, jedeme domů. Směr Mnichov, Plzeň ……

Trasa :
České Budějovice – Dolní Dvořiště – Innerkrems – Nockalmstrasse – Ebene Reichenau – Villach – Tarvisio – Gemona del Friuli – Udine – Lignano Sabbiadoro – Moriago della Batablia – Molveno – Brennero – Insbruck – Mittenwald – Kochel – Murnau – Uffing – Mnichov – Plzen – domů
Trasa na MAPY.cz
Celkem jsme ujeli 1832 km
Rakouska známka 2x 10ti  denní € 9,20
Mítnice € 12,00 , € 5,30 (vyhýbali jsme se dálnicím)
Brenner € 9,50
Nafta 2x Rakousko € 1,569/l (Villach) a € 1,279/l (před Mittenwald, poslední Rakouska)
V Itálii, jak se říká nafta je opravdu nejdražší, myslí se tím pravděpodobně na dálnicích, mimo dálnice je kolem € 1,41.

 

Rubriky
2019 Čechy Česká Republika Cestovatelský deník

Okolo Třeboně

Pro Třeboň jsme se rozhodli, protože počasí bylo jako na houpačce. Není to daleko a je to turistické místo, kam bychom asi během hlavní sezony nejeli. I když i v tomto období bylo celkem hodně lidí všude. V pátek byl kemp poloprázdný, místa k stání pro karavany se naplnila v sobotu odpoledne. Při procházce nebylo místa, kde bychom byli sami. Spousta cyklistů  a i těch co se jen prochází.
První co mě napadlo bylo ve spojitostí s Třeboní písnička „Okolo Třeboně pasou se koně „. Ty jsme tam tedy nepotkali.   
Pak samozřejmě také velké množství vody. Všude okolo rybníky. Pochopitelně nesmíme zapomenout na sádky a třeboňského kapra.

Místo pro naši obytku jsme museli hledat podle délky kabelu, nenapadlo nás, že přípojky na elektřinu budou pouze na pár místech a nebudou stačit ani kabely, které vozíme a nikdy jsme je nepoužili. 

Máme postaveno a vyrážíme na první procházku směr Třeboň a hlavně na večeři.  Prý tu mají bezvadné kapří hranolky, tak se je chystáme ochutnat. 
Je pátek večer a restaurace jsou plné, ztěží se nám se dvěma psy hledá místo, ale má to jednu výhodu, už si k Vám nikdo nepřisedne, takže nemusíme holky řešit, zaparkují pod stolem. Ostatně hospody nevím proč milují.

Autocamp
Na první pohled nám připadal, že se zde zastavil čas. Recepce a přilehlá restaurace připomíná vzhledem dobu minulou. Chatičky z venku rovněž. 
Na druhý pohled se jedná o kemp 2hvězdy, menší kemp, velmi ,  umývárny a WC po nedávné rekonstrukci. Všude je čisto.

Plocha pro obytná auta pod recepcí je velká tak akorát,nám vyhovovalo, že se nejednáo velký přecpaný kemp.
To, co se málo vidí ve velkých kempech v ČR, tady funguje. Lidi se mezi sebou zdraví a dokonce se najde i prostor na společnou komunikaci.  Plocha pro obytné auto je dostatečně velká. Jedinou nevýhodou je vzdálenost přípojek na  elektřinu a tak se všude válí kabely. 
Pro nás další nevýhodou byly sprchy. Koje, jsou otevřené, oblečení se musí nechat v umývárně. Jsou na žetony 20Kč. Žetony jsme si sice koupili, ale sprchu použili vlastní.
Kuchyňka je hodně malá, ale má všechno, co je potřeba. Vařiče, lednice, dřezy na nádobí. Dokonce je zde k dispozici saponát na nádobí a houbičky.

Ubytování :
Obytná auta, karavany, chatičky, vlastní stany

Další vybavení :
Dětské hřiště, restaurace, 

Pohyb psů :
Povolen pouze na vodítku. Přestože ne všichni jsme je neustále na vodítku měli, všichni byli pod kontrolou. Sáčky  na bobky nejsou k dispozici, každý používá vlastní.

Zajímavosti a vycházky
Třeboň – historické centrum, pěšky po hrázi rybníka Svět, historický zámek, zámecký park, Třeboňský pivovar, Schvarzenberská hrobka. 
Dále naučné cyklostezky.





Rubriky
2019 Cestovatelský deník Itálie Veneto

Bibione

Bibione je jedno z letních nejoblíbenějších letovisek v Itálii. V posledních letech je přeplněné i mimo hlavní sezónu. Bibione je turistické centrum a měřeno slovy „pobyt v Itálii“, tak  za Itálii to považuji pouze geograficky. Vše je uzpůsobeno turistům, hlavně těm německým. Běžně v restauracích sice najdeme italská jídla ale pouze podle názvu.  Kulinářské italské speciality se hledají hůře. 
Nás Bibione zaujalo především tím, že je zde jedná z velký psích pláží, která poskytuje servis jak pro lidi, tak pro psy. Dalším kritériem je dojezd. Jak říkáme, není to daleko k moři.

La Spiaggia di Pluto.
Příjemné místo kam jezdíme již několik let. Pláž je rok od roku plnější, přestože se nám zdá, že se místa rozšiřují. 
Co se týká služeb a personálu, je to každý rok bezchybné.  Na pláži panuje pořádek, který personál střeží. Náhodné návštěvníky bez  placení  (bohužel jsou to většinou Češi), kteří
si rozloží deku před první řadou lehátek, ihned posílají pryč. Na pláži platí přísná pravidla, která v loňském roce, kromě němčiny a angličtiny,  byla i v češtině. Hlavně díky chování Čechů, to bylo překládáno přímo na pláži. Při překladu z italštiny jsem personálu pomáhala, stejně tak jako při komunikaci, když bylo potřeba vysvětlit, že toto není volná pláž a platí zde určitá pravidla.
Pohyb psů na pláži pouze na krátkém vodítku. Psi musí být připoutány k slunečníkům, které jsou k tomu uzpůsobeny, vodítkem, které dostane každý návštěvník po zaplacení a při vstupu na pláž, společně s miskou na vodu a psím lehátkem. Volný pohyb psů  je povolen pouze v moři. Na pláži jsou sprchy pro návštěvníky a zvlášť pro psy.  K dispozici jsou automaty s kávou  a občerstvením.

Za výhodu  pobytu  na psí pláži považujeme, že je to dovolená i pro nás. Dá se i pohodlně chytat bronz, aniž bychom řešili psy.

Pro ty kdo nechtějí platit vstupné a nemusí mít komfort pláže, je k dispozici navazující volná pláž, kde je koupání psů také povoleno.
Parkování :
V blízkosti pláže docela složité. Nejlépe je zaparkovat u autobusového nádraží, odkud autobus jezdí přímo na pláž každých 30 minut. Autobusové nádraží slouží zároveň jako stellplatz.
Ubytování :
V okolí je spousta hotelů a apartmánů „pets friendly“ . My se ale zaměříme na kempy :
Villaggio turistico internazionale :

Po mnoho let náš cíl hned na začátku sezony. Pohyb psů po kempu je volný, mohou do restaurací. Zákaz platí pro vstup na pláž a do akvaparku. Příjemné venčení u moře a v parku, který patří kempu. Kemp můžeme doporučit, jediná nevýhoda je, že psí pláž je od kempu vzdálena ca 3 km a pěšky se na ní nedá po pobřeží dojit.

Na pláž Pluto jezdíme místním autobusem, kupujeme jízdenku s delším intervalem. Na volbu jsou lístky 3 denní, týdenní a jednodenní. 

K pozdnímu odpoledni patří odpočinek v kempu. Psí holky mají ohraničený prostor kolem obytky sití, kde se pohybují volně. 

Někomu se může zdát, že pravidla pro pohyb psů jsou moc striktní
a nepochopitelný. My oceňujeme, že zde jsme minimálně potkali bezohlednost. Lidi mají své psy pod kontrolou a vždy na vodítku a
v případě náznaku konfliktu reagují rychle.

Odkazy:
Villaggio turistico internazionale
La Spiaggia di Pluto

Rubriky
2019 Česká Republika Cestovatelský deník Morava

První výjezd v novém

Velikonoce 2019.
Sledovali jsme recenze ve skupině karavanistů a padlo rozhodnutí :
Kemp  MERKUR, Pasohlávky
Jak se ukázalo, nebyl to zrovna dobře zvolený směr. Dálnice D1 stála už od nájezdu z Prahy. Abych to zkrátila, měla jsem pocit, že děláme výlet po objízdných trasách po republice. Na cestě ca 260 km jsme strávili šest hodin. Oddělení a zajištění holek bylo zatím provizorní, ale funkční. Psiska pospávala a čekala. Bylo znát, že zatím bydlík není jejich ta správná bouda. Ale na druhou stranu cestují rády, tak byly v pohodě, jen stále hledaly to správné místo, a dost často střídaly pozice.

Další zážitek z cesty : Nefunguje navigace,  lépe řečeno, zbláznila se.  Zdá se nám, že auto stojí na místě, kde nám systém instalovali a nechce se odtamtud hnout. To trochu kazí dojem z prvního výjezdu novým bydlíkem. Navigaci musíme vypnout a s ní bohužel i rádio.
I to se může stát :
Po návratu z Pasohlávek, jsme zajeli k firmě, která montovala alarm a bylo zjištěno, že je vadná gps anténa Security systému (prý se to ještě nikdy nestalo) ta současně rušila gps anténu navigace namontované v autě. Pamatovala si jen polohu, kde byl alarm montován. Odstraněno a konečně funguje i ta jejich aplikace.

Kemp ATC Merkur, Pasolávky – Jižní Morava :
Je větší, než jsme si ho představovali. Na naše celkem náročné požadavky vyhovující a můžeme doporučit. Funguje několik restaurací, sociálky čisté a celkem vyhovující. Sprchy uzamykatelné a dost velké fungují na 10 a 20 Kč mince. 
Parkujeme v BOXU ATC II, který  je větší než ATC I. Cena v boxech je včetně elektrické přípojky. Voda je k dispozici pouze v umyvárnách a kuchyňce. Dále je možné parkovat na volných plochách kde se elektrická přípojka platí zvlášť. 
Ubytování :  karavany, stany, chatičky, apartmány, buňky, bungalovy.

Pohyb psů : Volný,  většina lidí ohleduplná a psy má pod kontrolou. Chybí servis, takže sáčky na psí bobky sebou. Koupání psů na některých místech je zakázáno, mimo sezonu to ale nikdo neřešil.
Koupání psů je povoleno z druhé strany Velké laguny, kde je současně prostor pro aktivní venčení psů s několika agility překážkami.
Vycházky se psem : V teplém počasí, je lepší se držet v kempu, jistily to  procházky okolo Velké a Malé laguny. Z kempu jsme vyšli 1x a po sluníčku bez stínu, to nebylo pro psy moc příjemné. 
Vydali jsme se po stopách Římanů od bodu jedna až k nejvyššímu místnímu bodu, odkud byl nádherný pohled do krajiny a na kemp.

Zajímavosti, co jsme nevěděli : (zdroj našli jsme na internetu)

První písemná zmínka o Mušovu pochází z roku 1276. Vesnice byla založena německými kolonizátory ve 13. století. 

Mušov byl zlikvidován koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby  vodního díla Nové Mlýny. Do roku 1976 byl Mušov samostatnou obcí, toho roku byl připojen k sousední obci  Pasohlávky. Díky úsilí památkářů zůstal z vlastní vesnice zachován  kostel svatého Linharta, na nepřístupném ostrůvku. Definitivně byl prostor Mušova zatopen vodami nádrže v roce 1987.

Nad bývalou obcí Mušov s nad autokempem Merkur stával ve 2.století n.l. římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní.

Odkazy :
Fotoalbum na Rajčeti
ATC Merkur

Český strakatý pes v kempu Pasohlávky, Morava